Vodní elektrárny energetické skupiny ČEZ vyrobily za devět měsíců letošního roku téměř 1,9 terawatthodiny (TWh) elektřiny, což bylo meziročně o 11 procent více. Růst táhly především elektrárny Vltavské kaskády, kde se výroba meziročně zvýšila o 50 procent. Růstu pomohly příznivé klimatické podmínky a vyšší efektivita modernizovaných vodních elektráren, informoval dnes ČTK v tiskové zprávě mluvčí ČEZ Martin Schreier.

„Letošní rok na vodních elektrárnách můžeme zatím díky přízni počasí hodnotit jako opravdu vydařený. Nespoléháme ale jen na pomoc shůry, dobrým výsledkům jdeme vstříc i pokračující modernizací a zvyšováním efektivity všech typů vodních elektráren. Rodí se tak prakticky nové elektrárny splňující všechny výzvy a nároky moderní energetiky,“ řekl člen představenstva a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika ČEZ Jan Kalina.

ČEZ podle něj letos například kompletně dotáhl modernizaci elektrárny Kamýk, přistoupil k poslední fázi obnovy elektrárny Slapy a finišuje s velkými opravami na Hracholuskách a Práčově. Do modernizace vodních elektráren vložil ČEZ v posledních 15 letech více než tři miliardy korun. Modernizovalo se 38 soustrojí 22 elektráren ČEZ všech typů po celé České republice. Celkový výkon modernizovaných soustrojí činí 1425 MW, tedy zhruba tři čtvrtiny výkonu Jaderné elektrárny Dukovany.

Velké elektrárny Vltavské kaskády by svou produkcí za tři čtvrtletí pokryly spotřebu více než čtvrt milionu českých domácností. Vltavská kaskáda čítá devět elektráren, kterými jsou Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice I, Štěchovice II a Vrané. Dařilo se i malým bezemisním elektrárnám na Labi, Berounce, Chrudimce a Moravě, které rostly o 12 procent. Rekordní nárůsty zaznamenaly elektrárny Štěchovice, Slapy, Orlík a Střekov.

Vedle pokračující modernizace vodních elektráren ČEZ současně připravuje řadu velkých projektů bezemisních zdrojů, kterými chce přispět k plnění klimatických cílů a závazků České republiky. Do roku 2030 chystá výstavbu nových obnovitelných zdrojů v ČR o celkovém výkonu až 6000 MW s převažujícím zastoupením fotovoltaických elektráren.

Nové instalace vyrostou v areálech současných klasických elektráren, na brownfieldech, výsypkách bývalých dolů, zastavěných plochách nebo na pozemcích s nízkou bonitou. Prvním zdrojem tohoto typu je solární elektrárna ve vnějším areálu jaderné elektrárny Dukovany. Celkem 322 nových parkovacích stání tu zastřešilo 2600 oboustranných fotovoltaických panelů o celkovém výkonu 820 kW, které zajistí čistou elektřinu pro 300 domácností.

Výroba elektřiny v Česku byla loni nejnižší za 18 let. Činila 81,4 terawatthodiny (TWh), meziročně o 6,4 procenta méně a nejméně od roku 2002. Pětiletého minima pak v loňském roce dosáhla celková spotřeba elektřiny, která se meziročně snížila o 3,5 procenta na 71,4 TWh.

Zdroj: ČTK