Vodní elektrárny energetické skupiny ČEZ v prvním pololetí zvýšily výrobu meziročně o 68 procent na 684 gigawatthodin (GWh). Růst táhly především velké elektrárny s výkonem nad 100 megawatt. Do údajů nejsou započítány přečerpávací elektrárny. V příštích letech chce firma postavit nové obnovitelné zdroje s celkovým výkonem šest gigawatt. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Martin Schreier.

„Díky produkci vodních zdrojů se nemuselo spálit 528.000 tun uhlí a vypustit tak do ovzduší 495.000 tun oxidu uhličitého. Právě takové dopady by si vyžádala výroba stejného množství energie v klasických elektrárnách. Objem energie z těchto zelených zdrojů pokryje pololetní spotřebu 390.000 českých domácností,“ uvedl člen představenstva ČEZ Jan Kalina.

Pořadí podle výroby v jednotlivých elektrárnách vévodil Orlík (170,1 GWh), následovaly Slapy (151 GWh), Lipno I (60,7 GWh) a Střekov (54,6 GWh).

Při výstavbě obnovitelných zdrojů v následujících letech budou podle Kaliny hrát prim solární parky v průmyslových areálech nebo na rekultivacích, které pomohou nahradit končící uhelné elektrárny. „Fotovoltaické panely jsou dnes více než o polovinu levnější a téměř dvojnásobně efektivnější než před deseti lety. Pokračujeme také ve zvyšování účinnosti a ekologizaci vodních elektráren,“ doplnil Kalina.

Výroba elektřiny v Česku podle údajů Energetického regulačního úřadu loni meziročně klesla o 6,4 procenta na 81,4 terawatthodiny (TWh). Na vodní elektrárny bez přečerpávacích připadalo 2,14 TWh, tedy 2,6 procenta.

ČEZ je největší česká energetická firma. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny v prvním pololetí letošního roku meziročně klesl o 89 procent na 1,6 miliardy korun. Provozní výnosy stouply o dvě procenta na 108,2 miliardy a provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl o 18 procent na 31,6 miliardy.

Výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ v prvním pololetí:

Data: zdroj ČEZ

Zdroj: ČTK, foto: ČEZ