Zlín je největším akcionářem VaK, vlastní 47 procent akcií. Kvůli situaci ve vodárenství na Zlínsku se léta vedou soudní spory. Vrchní soud loni v listopadu rozhodl o neplatnosti valné hromady VaK Zlín z roku 2004, na které se rozhodlo o smlouvě o prodeji části vodáren společnosti Jižní vodárenská, dnešní MOVO, která je součástí koncernu Veolia. Umožnila tak zavedení takzvaného provozního modelu, při kterém se VaK stará o infrastrukturu, ale provozuje ji Veolia prostřednictvím MOVO a dostává velkou část zisků. Tento model kritizovali někteří menší akcionáři VaK, mezi nimi města Otrokovice či Fryšták, a obrátili se na soud. Nelíbilo se jim také, že obce nemohou za této situace žádat o evropské dotace. Po vynesení rozsudku se jednalo o možném vrácení podniku. Předseda představenstva MOVO Rostislav Čáp však již dříve uvedl, že o platnosti smluv Moravské vodárenské je rozhodováno v rámci prvoinstančního řízení u zlínského soudu a do rozhodnutí soudu není důvod k neplatnosti smluv.

Cena vody ve Zlíně klesla podle Dvořáka v pořadí měst v Česku z druhého místa v roce 2011 do čtvrté desítky, ovlivnilo to také zvyšování cen jen o inflaci od roku 2012. Za denní spotřebu, která je asi 90 litrů, platí spotřebitel nyní asi sedm korun. V kraji je nejlevnější cena na Kroměřížsku, kde lidé platí 74,91 koruny včetně DPH za metr krychlový.

Zdroj: ČTK