V Morganově zábavním parku v San Antoniu, který je věnován tělesně postiženým, předvedli vozítko tak jednoduché a levné, že se jeden až diví, že někoho nenapadlo takové dát na trh už dávno. Píše o tom populárně-vědecký server osel.cz.

S nápadem přišel tým z Pittsburghské university, konkrétně Laboratoře Herl. Vozítku dali jméno PneuKřeslo (PneuChair) a hned si ho dali patentovat. Patent se vztahuje na  technologii pohonu stlačeným vzduchem. Řešení již známe ze vzduchem poháněných aut, jako například projektu AIRPod nebo MDI. I když auta měla skýtat řadu výhod, moc se zatím neprosadila.

V případě našeho vozíku by tomu ale mělo být nyní jinak. Hlavním argumentem je totiž úspora hmotnosti. Navíc není potřeba složitá elektronika, což v praxi znamená menší poruchovost a  bezproblémový provoz v dešti. Výhodu čištění vapkou také netřeba rozvádět.  Jak se nechal slyšet šéfkonstruktér Brandon Daveler, na vehiklu je vše tak jednoduché, že když se něco pokazí, většinu dílů, nebo těch zaměnitelných, seženete v místním železářství. Doba potřebná k plnému natlakování je deset minut. U bateriových pohonů to je osm hodin. Hlavně ale tato technologie boduje co do hmotnosti. U klasických bateriových vozíků a skútrů se začíná někde okolo 130 kilogramů. Křesílko na vzduch z Pittsburghu má přitom neskutečných 36 kilogramů.

Čertovo kopýtko je v krátkém dojezdu. Na jedno natlakování má stávající verze ujet okolo pěti kilometrů. Zhruba tedy jednu třetinu vzdálenosti, kterou zvládají nejrozšířenější elektrická přibližovadla. V budoucnu by se měl tento parametr, díky zvýšení tlaku v kvalitnějších nádržích, vylepšit. Ale i za stávající situace by jmenovaný hendikep v řadě případů nemusel vadit. Například v pečovatelských domech, nákupních střediscích nebo letištních halách.

Pro zemičku s velkou průmyslovou tradicí a lidmi s šikovnýma rukama, by to nemusel být špatný tip k rozšíření výrobního programu. Kromě toho by i našim hendikepovaným, stejně jako těm ze sousedních zemí, slušelo, kdyby si mohli zajet i do akvaparků, na dovolené se brouzdat po pláži i tam, kde už stříkají vlny, nemuset se bát vyjet na ulici v dešti a obávat se, zda nějaký neomalený automobilista nevjede do louže tak nešetrně, až se začne pod sedačkou jiskřit. V případě zájezdů, a nemusí jít jen o ty letecké, mít sebou o metrák lehčí spoluzavazadlo také není k zahození. A dokonce, i když by došlo na nouzi nejvyšší a vše zůstalo jen na síle svalů, metrák rozdílu by tlačící osoba také ocenila. Není proto divu, že v Americe, kromě University, v zavádění PneuChair do praxe hodně angažuje i Úřad pro válečné veterány (U.S. Department of Veterans Affairs).

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: University of Pittsburgh, foto: PneuChair