Voda, která je stále na horách ve sněhu, nepomůže výrazněji doplnit vodní deficit z minulých suchých let. Přestože letos napadlo sněhu dost a dlouho se drží, při tání se ho značná část odpaří a do vodních toků se ho dostane menšina, řekl ČTK v Plzni generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.

Tam se v sobotu uskutečnil Den otevřených dveří, z něhož portál Naše voda přinesl fotoreportáž. Vodohospodáři pozvali veřejnost do laboratoří, předvedli jim pokusy, činnost dispečinku a připravili přednášky a výstavy o vodě a vodních živočiších.

Spíš než záplavy je podle Kubaly aktuálně mnohem vážnějším problémem sucho. „Rozhodně se nedá říci, že bychom byli v optimálním stavu. Od roku 2015 doposud nedošlo k doplnění zdrojů zásob podzemní vody,“ řekl. I když vlekaři a lyžaři jsou s letošní zimou a přídělem sněhu spokojeni, na hřebenech Šumavy jsou stále desítky centimetrů sněhu, pro vodohospodáře výrazné zlepšení nepřinese. „Letošní rok není nijak extrémní, nemůžeme očekávat, že by vodní bilanci nějak výrazně posunul. Jsme spíš na průměru, ne-li podprůměru,“ řekl Kubala. Připomněl, že loni se průtoky řek pohybovaly na 20 až 40 procentech průměrných dlouhodobých hodnot.

Nedostatek vody trápí i nejoblíbenější rekreační oblast Plzně – Bolevecký rybník. Víc než čtyřicetihektarová vodní plocha má podle hydrobiologa Povodí Vltavy Jindřicha Durase asi 30 centimetrů vody podstav. V roce 2013 to bylo až 60 centimetrů. Průměrná hloubka rybníku jsou dva metry, maximální hloubka je asi na pěti metrech čtverečných až pět metrů. „Pozornost se nově obrací nejen ke kvalitě, ale také k dostatku vody. Ukazuje se, že Bolevecký rybník má vody systematicky soustavně nedostatek,“ řekl Duras.

Mohou za to lidé. Celou čtvrtinu povodí, které rybník od 15. století zásobuje vodou, zastavěli sídlišti. Dešťová voda, která dříve přirozeně stékala z kopce a plnila rybník, je nyní odváděna kanalizací do čistírny odpadních vod. „To je skoro neomluvitelné plýtvání,“ řekl návštěvníkům Duras. V Plzni podle něj spadne ročně 530 až 550 litrů vody na metr čtverečný. Jen na střechy panelových domů na sídlištích v povodí rybníka tak za rok spadne víc vody, než kolik celý rybník obsahuje. „Je to obrovské množství vody, o které přicházíme. K tomu máme ještě parkoviště, komunikace, chodníky,“ dodal.

Řešením, které by rybníku pomohlo, je alespoň pokus o částečný návrat dešťové vody zpět do koloběhu a do rybníka. Vyžadovalo by to ale velké náklady na čištění dešťové vody, která v sobě má městský prach i nečistoty spláchlé z parkovišť a ulic. „Musela by se čistit půdním filtrem, pískovým filtrem nebo mokřadem. Je to nákladné, ale dnes už nic zadarmo dostat nemůžeme, co bylo dobré a laciné, jsme všechno spotřebovali,“ dodal Duras.

ČTK s doplněním Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Jindřich Duras)

26.3.2018 9.16, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla, Statistiky a kauzy