Východně od břehů Rio de Janeira geologové na dně oceánu našli něco, co bylo dříve kontinentální pevninou. Píše o tom populárně – vědecký server osel.cz.

Roberto Ventura Santos, ředitel Brazilské Geologické služby (CPRM) oznámil, že 1500 km od Rio de Janeiro  se pod hladinou nachází deska, která bývala pevninou a do vln Atlantiku se ponořila v důsledku  rozestupu Afriky a Jižní Ameriky. Geologové na to přišli poblíž lokality známé jako „Rio Grande Elevation“ a to již před dvěma lety když zkoumali vzorky mořského dna. V místech, kde  přechází brazilské pobřežní vody do vod mezinárodních se nachází Granit, neboli žula, je typu označovaného jako „A“. Ten je charakteristický pro stabilní kontinentální oblasti. To vědce poněkud mátlo a proto se zveřejněním svých dedukcí poněkud váhali. K formulaci, že se jedná o potopenou pevninu, se odhodlali až po vyhodnocení vzorků brazilsko-japonskéo výzkumného týmu, který opatřil více vzorků. Měl totiž k dispozici ponorné ponorné plavidlo Shinkai 6500.  Dnes už je jasné, že jde o pevninu, která se propadla následkem rozestupování  africké a americké pevninské desky. Objev začínají sdělovací prostředky skloňovat pod názvem  „brazilská Atlantida“.

U adeptek na Atlantidu začíná docházet k tlačenici. O něco dříve než ta brazilská se v mediích začala zmiňovat „egyptská Atlantida“. Tu si v severní Africe připsali na své konto francouzští archeologové vedení Franckem Goddiem. Místo poblíž nilské delty je dnes vzdálené šest kilometrů od pobřežní čáry a nachází se v hloubce padesáti metrů.  Lokalita vydává stále nové a nové poklady a tak vychází najevo, že zde kdysi byla kvetoucí a výstavní vstupní bránou do říše faraónů. Ze zachovaných nápisů se podařilo vypátrat, i její jméno. Městu říkali Thonis. Staří Řekové ho později překřtili na Heraklión, ale nedlouho poté se z map i povědomí lidí vytratilo. Vinu na tom má tamní nestabilní podloží. Asi v osmém století se propadlo o čtyři metry a tehdy kvetoucí město již definitivně zmizelo pod hladinou.

Rozdíl mezi oběma nálezy nazvanými v poslední době termínem Atlantída, je ale dost propastný. Zatímco ta egyptská, byla v rozpuku mezi 6. až 4. století před naším letopočtem a k jejímuž potopení došlo v osmém století našeho letopočtu, u brazilské došlo podle Roberty Ventury Santose k jejímu ponoření před miliony let. V centru egyptské Atlantidy ještě nedávno stál chrám boha Amóna a kněží v něm bohatli vybíráním celních poplatků, v časech té brazilské se po pevnině proháněli dinosauři, ptáci ještě vykazovali celou řadu plazích znaků a savci měli na kahánku a jen stále čekali na svou příležitost – v podobě hromadného plazího vymírání. Je otázkou, nakolik je u brazilského nálezu slovo Atlantida vhodné uvádět.

Zdroj: www.osel.cz, primární zdroj: Brazil Geology Service, foto:  Brazilská Atlantida (Upraveno podle R.V. Santos, CPRM)