22. 8. 2019

Víte, jak vypadal keltský kombajn?

Při příležitosti právě probíhající výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích, jejíž součástí je i prezentace současné zemědělské mechanizace, není na škodu připomenout si, jak to všechno začalo. Třeba keltský kombajn.

Sondu do historie zveřejnila před časem jako odpověď na dotazy čtenářů na svém portálu http://www.ptejteseknihovny.cz/ Národní knihovna ČR. Z ní vyplývá, že žací stroj (nebo také sklízecí stroj či česač klasů) vymysleli a řadu století používali a zdokonalovali Keltové v zaalpské Galii. První velmi stručná písemná zmínka o tomto žacím stroji se objevila Pliniově díle Historia Naturalis (kniha 18, část 296) pocházejícím přibližně z roku 70, Plinius tento stroj označuje slovem vallus. Podrobně pak žací stroj popsal další římský autor Palladius žijící na konci 4. nebo počátku 5. století ve svém díle Opus agriculturae (kniha 7, část 2, 204). Palladius pro stroj, s jehož pomocí se celá sklizeň odbyla jednodenním výkonem jednoho vola, však označení vallus nepoužívá. Popisuje ho jako vozík pohybující se na dvou nízkých kolech. Čtverhraný povrch vozíku byl ohrazen prkennými desami, prkna čelní desky byla nižší a do nich bylo v řadě zasazeno množství do výše zahnutých jemných zubů, jejichž vzájemná vzdálenost odpovídala rozměru klasů. Na zadní straně měl vozík dvě krátké voje, k nimž se pomocí jha a řemení zapřahal vůl hlavou k vozíku. Jak zvíře uvedlo vozík do pohybu zralým obilím, zachycovaly zuby klas a utrhávaly je, klasy se hromadily ve vozíku, sláma zůstávala venku. Výšku záběru upravoval volák (pohůnek), jdoucí vzadu. Tento žací stroj bylo možné využít pro ploché a rovné krajiny a také tam, kde slámu nepovažovali za nezbytnou.

Z provedených rekonstrukcí a praktických pokusů vyplývá, že vallus měl šířku pracovního záběru mezi 1,2 až 1,35 metru, dosahoval výkonnosti cca 0,08 hektarů za hodinu a během práce nahradil 8 až 10 ženců s obilními srpy. V knize “Utajené dějiny podnebí” je existence vallu, kromě mimořádné tvůrčí technické aktivity Keltů, dávána do souvislosti i dalšími okolnostmi. Vallus bylo možné využít na rozsáhlých kompaktních plochách obilí. Rozšiřování obhospodařovaných polí je zde spojováno s pozitivními klimatickými změnami, ale také s pravděpodobně zvýšeným požadavkem na produkci potravinového obilí. Se zvětšením osetých ploch se zvýšilo nebezpečí, že při dosavadním ručním postupu nebude možné dozrálé obilí včas sklidit, tyto podněty tedy mohly vést obyvatele Galie k vytvoření žacího stroje.

V květnu 1958 byl v lucemburském Buzenolu objeven reliéf datovaný přibližně do 3.století, který zobrazoval stroj popsaný Pliniem a Palladiem. Obdobný výjev byl díky buzenolskému reliéfu identifikován i na reliéfech nalezených u lucemburském Arlonu, v Trevíru, Remeši a Koblenci.

Zdroj a foto: http://www.ptejteseknihovny.cz/

27.8.2017 5.50, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

CHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCECHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1