Tato slať o velikosti 104 hektarů zaujímá část ze 142 hektarů rašelinišť, které se nachází v komplexu Modravských slatí v klidovém území 1. zóny Národního Parku (NP) Šumava ve výšce 1100 metrů nad mořem. Lokalitu navštívila i redakce portálu Naše voda.

Fotoreportáž z návštěvy slatě, která je jedním z největších vrchovištních rašelinišť v této oblasti, si můžete tradičně prohlédnout na facebookové verzi portálu Naše voda.

Zásoby rašeliny se odhadují na 3 milióny metrů krychlových, hloubka rašeliniště kolísá mezi 1,5 – 2,3 metry). Na Rokytské slati se nachází přibližně 69 rašelinných jezírek. V roce 1933 byla vyhlášena přírodní rezervací Rokytská slať.

Po skončení druhé světové války bylo území uzavřeno „železnou oponou“, v těchto místech se mohli pohybovat pouze vojáci. Středem slatě vedla první linie ostnatých drátů, která je dodnes patrná. I dnes je území veřejnosti oficiálně nepřístupné, neboť se zde nachází výjimečná flóra a fauna, která se nevyskytuje nikde jinde na světě (například některé druhy vážek nebo rosnatka anglická, která patří mezi kriticky ohrožené druhy).

Vodu z této oblasti odvádí potok Rokytka, který se po 4,4 kilometrech vlévá do Roklanského potoka. V oblasti se drží jen nejodolnější druhy borovic, mrazových smrků a mechů. Tato oblast je součástí tzv. „mrtvého lesa“.

Naše voda, foto lokality archiv Naše voda