Stát by měl jít příkladem, přesto v implementaci ekologických principů zaostává. Jen zhruba třetina veřejných činitelů dodržuje zásady zelené výstavby, mezi hlavní překážky podle ministerstva pro místní rozvoj patří přísná pravidla hospodaření i složitý systém veřejných zakázek.

I proto se v Česku daří plnit jen polovinu renovací veřejných budov, než určuje evropská legislativa. Uplatňovat modrozelenou infrastrukturu v praxi nejlépe zvládají velká města jako Praha a Brno. Výstavbu udržitelných staveb v Česku táhne soukromý sektor. Z dat nezávislého průzkumu Barometr udržitelné výstavby vyplývá, že pouze 37 procent veřejných činitelů skutečně uplatňuje principy udržitelnosti v praxi. Principy ekologické výstavby se tak v Česku nejčastěji prosazují v komerčním sektoru, kde většina nových administrativních budov splňuje základní kritéria environmentálně šetrného provozu.

Ačkoli by měl být veřejný sektor přirozeným lídrem v udržitelném stavebnictví, v praxi naráží na řadu překážek. „Evropská legislativa přitom stanovuje, že veřejné instituce by měly každoročně renovovat alespoň tři procenta své podlahové plochy. Reálně se v Česku dlouhodobě daří naplnit zhruba polovinu tohoto cíle,“ popisuje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

Komerční sektor má naopak v tomto ohledu větší flexibilitu. „Soukromé firmy mohou uplatňovat ekologické principy rychleji. Jejich rozhodovací proces není tak složitý, nemusí tak čekat na legislativní schválení či rozpočtové kompromisy. Implementace udržitelných řešení navíc může přinést soukromým firmám konkurenční výhodu,“ vysvětluje Tomáš Kaláb, místopředseda Asociace brněnských architektů a stavitelů.

Pomoci může změna povolovacího procesu

Hlavním důvodem pomalejšího rozvoje udržitelné výstavby je podle ministerstva pro místní rozvoj složitý systém veřejných zakázek a přísná pravidla hospodaření. „Veřejný sektor se při stavbě a rekonstrukcích musí řídit zásadami hospodárnosti a transparentnosti, které často ztěžují využívání moderních a udržitelných řešení,“ uvádí Roman Chrenčík, vedoucí oddělení komunikace ministerstva.

Připomíná však, že situace se zlepšuje díky novému stavebnímu zákonu, který nově zahrnuje i požadavky na ekologicky odpovědnou výstavbu a využívání recyklovaných materiálů. „Zásadní změnou je také úprava povolovacího procesu, který zjednodušuje administrativu a zkracuje dobu potřebnou k realizaci,“ tvrdí Chrenčík.

Podle Kalvody je však zlepšení patrné zejména na úrovni měst. Přibývá těch, která do svých strategií začleňují principy udržitelného urbanismu. „Pro stát a obce je ale důležité, aby více využívaly dostupné dotační nástroje a podporovaly pilotní projekty, které mohou být inspirací pro další investory,“ dodává.

Například Praha a Brno při plánování nových staveb zohledňují energetickou efektivitu i prvky modrozelené infrastruktury. Metodika zahrnuje mimo jiné zelené střechy, fasády, zadržování dešťové vody, fotovoltaiku či výsadbu stromů. Problémem širšího uplatnění je však podle tiskového mluvčího města Prahy Víta Hofmana nedostatek informací a know-how především na straně menších investorů. „Již sestavení zadání pro veřejnou zakázku je totiž nejdůležitějším momentem pro uplatnění prvků modrozelené infrastruktury a udržitelnosti. Pokud se tyto principy nezahrnou už ve fázi zadání veřejné zakázky, jejich pozdější zapracování bývá nákladné, složité a často téměř nemožné,“ upozorňuje.

Podíl pasivních domů v Česku roste

Základní principy zelené výstavby se postupně začínají propisovat do povědomí veřejnosti, nejčastěji si ji spojuje s energetickou efektivitou a rekonstrukcemi. „Češi si stále více uvědomují význam ekologického stavebnictví a rostoucí zájem o udržitelné bydlení. Mnohem víc se zajímají o energetickou úsporu, životnost a materiály, které mají minimální dopad na životní prostředí,“ říká Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Rostoucí zájem o energeticky úsporné bydlení potvrzuje i Vítězslav Malý, ředitel Centra pasivního domu. „Ročně je u nás postaveno přibližně 18 tisíc rodinných domů, přičemž zhruba 16 tisíc z nich splňuje nízkoenergetický standard a přes tisíc už je pasivních. Podíl těchto domů roste každoročně o jedno procento,“ vysvětluje. Inspirací zůstávají především Německo a Rakousko, kde mají pasivní domy dlouhou tradici.

Zdroj: LESENSKY.CZ, s.r.o., ilustrační foto Naše voda