Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zmapovali výskyt zhruba tisícovky milířů, které dokládají výrobu dřevěného uhlí na dnešním Křivoklátsku. Informoval o tom dnes Filip Vrána z PR oddělení univerzity.

Stopy po milířích starých 50 let i několik století jsou dodnes v terénu patrné. Zbyly po nich převážně kruhové plochy o průměru pět až deset metrů s terénem precizně upraveným do roviny. Kromě toho vědci identifikovali kilometry starých cest a chodníků, které sloužily pro přibližování dříví i odvoz dřevěného uhlí. Historický vývoj lesního hospodářství na Křivoklátsku byl významně ovlivněn obdobím industrializace a průmyslovou revolucí začínající v polovině 18. století, kdy bylo využíváno uhlí a ocel, ale i dřevo, které významně přispělo k rozvoji Křivoklátska. Lidé dřevěné uhlí pálili přímo v lese a výsledný produkt využívaly železářské podniky v regionu.

„Na Křivoklátsku na druhou stranu nikdy nebyl větší průmysl. Milíře se nacházely na mnoha místech v lesích a jejich provoz, který trval i po 2. světové válce, ovlivnil řadu porostů. Nejvíce dřevěného uhlí se produkovalo v okolí Bránova, Hudlic, Nového Jáchymova, Skryjí a Broumů,“ uvedl Tomáš Mikita z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky (LDF) Mendelovy univerzity v Brně. Podle Mikity aktuální průzkum ukázal, že lesy na některých místech nejsou původní a také se v nich intenzivně v minulosti hospodařilo, což mělo následný vliv na změnu struktury a druhové skladby zdejšího lesa.

Brněnští vědci historické prvky analyzovali díky už existujícímu digitálnímu reliéfu krajiny na základě výškopisných dat. Výskyt milířů pak ověřovali v terénu. První fáze šetření probíhala už loni v revíru Kouřimec, další pak letos. Průzkum byl realizován v rámci projektu Grantové služby Lesů ČR v souvislosti s projektem Pařezinové hospodářství Lesnického parku Křivoklátsko.

Naše voda, foto (milíře Křivoklátsko) Mendelova univerzita Brno