Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu zásadně ovlivňuje vývoj a chování čolků, vyplývá z výzkumu vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Zatímco rostoucí teplota v důsledku vysychání urychluje metamorfózu larev, přítomnost jiného druhu čolka mění jejich velikost při přechodu na souš. Výsledky studie mohou podle expertů pomoci při ochraně obojživelníků v době klimatických změn. Ústav to uvedl v tiskové zprávě.

Vědci v pětiměsíčním experimentu zkoumali vývoj larev čolka horského a čolka obecného v různých podmínkách. Simulovali postupné vysychání nádrží a zároveň sledovali vliv konkurence mezi druhy. „Zjistili jsme, že vyšší teploty na dně vysychajících nádrží urychlují larvální vývoj. Naopak přítomnost většího druhu – čolka horského – způsobila, že čolci obecní při metamorfóze dorůstali menší velikosti,“ uvedl vedoucí výzkumu Lumír Gvoždík z ústavu.

Studie ukázala, že kombinace environmentálních stresorů působí jinak než jednotlivé faktory samostatně. Podle vědců je proto nutné při zkoumání dopadů klimatických změn na obojživelníky zohlednit nejen změny teplot a srážek, ale také mezidruhové interakce.

Výzkum se uskutečnil v polopřirozených podmínkách, kde tým vědců denně monitoroval chování larev a měnil podmínky prostředí. „Bylo nutné simulovat reálné vlivy a zároveň zachovat přesnost měření. Navázali jsme na naše předchozí studie zkoumající vliv predátorů na čolky,“ dodal Gvoždík.

Vzhledem k častějším extrémním výkyvům počasí mohou podle odborníků výsledky výzkumu přispět k ochraně vodních biotopů. Plánování opatření, jako je vytváření stabilních vodních nádrží, může pak pomoci udržet populace obojživelníků. „Čolci jsou dlouhověká zvířata, která se mohou dožít až 12 let. Adaptace jim pomáhá přežít nepříznivé sezony, ale pokud se změny prostředí zrychlují a stávají se méně předvídatelnými, mohou lokálně vymizet,“ podotkl Gvoždík.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR nyní pokračují v dalším výzkumu zaměřeném na vliv extrémních teplot na ektotermní (studenokrevné) živočichy. V projektu financovaném Grantovou agenturou ČR se zaměří na dopady nejen letních veder, ale i zimních teplotních extrémů, které mohou oslabovat přezimující živočichy.

ČTK, ilustrační foto Naše voda