28.4.2015 5.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině
Vědci objevili v Národním parku Podyjí unikátní druh pakomára
Trojici evropských vědců se podařilo Podyjí nalézt zajímavý druh pakomára Buchonomyia thienemanni Fittkau, vůbec poprvé v ČR a zároveň jako první doklad existence nové podčeledi hmyzu (Buchonomyiidae) pro české území. Informuje o tom bulletin Národního parku (NP) Podyjí.
Právě Podyjí je díky přirozenému toku řeky Dyje a zachovalými lesy v lokalitě Devíti mlýnů ideálním místem pro život tohoto nepříliš běžného druhu pakomára. Podle dosud známých nálezů z jiných zemí má tento pakomár v oblibě řeky tekoucí v přírodně bohatém prostředí. Předpoklad se entomologům potvrdil při analýze vzorků vodní pěny, kterou v Podyjí z řeky sebrali. Nalezli zde téměř stovku svleček kukel tohoto pakomára a dokonce jednoho utonulého dospělého jedince. Dospělci tohoto pakomára jsou v přírodě téměř nezachytitelní, obvykle se druh prokazuje pouze nálezy svleček. O zhruba dva týdny později výskyt tohoto pakomára v Česku potvrdil hydrobiolog Vondrák na říčce Litavce v Brdech. Nasbírané vzorky jsou nyní uloženy ve sbírkách těchto třech odborníků a dokladovým materiálem vědci obohatili i mnichovskou sbírku Zoologische Staatssammlung a Irské národní muzeum v Dublinu.
Pakomárovití (Chironomidae) jsou jednou z čeledí hmyzího řádu dvoukřídlí (Diptera). Zástupci této čeledi jsou podobní komárům, ale dospělci se neživí krví živočichů. Bodavé ústrojí u nich není na rozdíl od komárů vůbec vyvinuto. Jejich larvy dlouhé až 30 mm, akvaristy označované jako patentky, obývají nejčastěji vodní prostředí, zejména dnové sedimenty a vodní rostliny. Larvy mohou být všežravé. Živí se ale především řasami nebo detritem. Dospělci zpravidla potravu již nepřijímají. U některých druhů mají larvy červené zbarvení díky přítomnosti hemoglobinu. Dospělci létají nad vodou, občas ve velkých rojích. Jsou aktivní zejména v noci. Sameček pakomára má hustě ochmýřená tykadla.
Pakomárovité lze považovat za nejúspěšnější skupinu vodního hmyzu. Mezi vodními bezobratlými dosahují nejvyšší početnosti, a to jak v počtu druhů, tak i jedinců. Četnost larev může dosahovat až 50 tisíc jedinců na metr čtvereční.
Člověk využívá pakomáry jako bioindikační organismy ke stanovení toxicity sedimentů. Larvy i dospělci pakomárů jsou důležitou složkou potravy ryb v tekoucích i stojatých vodách. Jejich zbytky se v sedimentech uchovávají po tisíce let. Odborníci je tak využívají pro rekonstruování klimatických změn v minulosti.
Zdroj: NP Podyjí, foto: Entomart
28.4.2015 5.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině