20. 9. 2020

23.8.2019 13.00, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Vědci hledají cesty, jak omezit mouchy v chovech, nasadí na ně vosičky

Hejna much v chovech dojnic způsobují velké ekonomické ztráty – odborníci vypočítali, že tam, kde jsou mouchy přemnožené, jde až o 1 kg mléka na krávu a den. Informoval o tom dnes Filip Vrána z oddělení propagace Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU).

Zatímco většina farem a statků čelí tomuto problému chemickými prostředky, řešením může být podle vědců z MENDELU likvidace nežádoucího hmyzu pomocí parazitických vosiček, které aktivně vyhledávají a zabíjí muší kukly. Tento postup se osvědčil i v chovech prasat. Hejna much poletují na zemědělských statcích především v letních měsících. Nesou sebou řadu negativních jevů jako je neklid zvířat, nižší dojivost nebo přenos různých onemocnění. Cílem biologické ochrany, která se používá zejména v zahraničí, je zastavit vývoj much a nedopustit jejich přemnožení. Vosičky nasazené do chovu vyhledávají kukly mouchy domácí případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které pak zahubí hostitele. Jedna samice vosičky naklade 16-20 vajíček za den.

„Nejdůležitější je vždy včas začít, protože systém zabraňuje rozvoji much už v počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný,” říká proděkan Agronomické fakulty MENDELU Daniel Falta. Podle něj z dotazníkových šetření mezi českými chovateli vyplývá pokles dojivosti v důsledku přemnožení much 0,68 kg mléka na krávu a den. „To je obrovská ztráta. V penězích ji vyčíslují například v USA a tam jde o 2,2 miliard amerických dolarů za rok,” uvedl Falta, který metodu testuje už několik let.

Systém se v českém prostředí více rozvíjí od roku 2015 díky „dotaci na welfare dojnic” z Programu rozvoje venkova. Přesto si biologickou ochranu zvolilo jen cca několik desítek zemědělců, ostatní problém řeší za použití chemických prostředků. V současném zemědělství přitom rostou nároky na toxickou nezávadnost potravin a tedy i mléka. „Systém založený na aplikaci přirozených antagonistů much je proto jednou z možností, jak tyto nároky splnit,” uvedl Falta.

Podle něj se metoda stále vylepšuje a účinnost je přes 90 procent. Nejlépe funguje tam, kde ji vědci vyladí přímo na konkrétní podmínky. Kromě aplikace vosiček, jejichž akční rádius je asi 10 metrů čtverečních, doporučují odborníci i prevenci, jako je odstranění exkrementů, znečištěného krmiva, nedožerků a stojaté vody. Systém využívají například farmy v Ostrově nad Oslavou na Žďársku, v Hříšicích na Jindřichohradecku nebo v Unčovicích na Olomoucku.

„Kromě dojeného skotu, ustájeného celoročně ve vzdušných stájích se systém biologické ochrany osvědčil i v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami,” dodal Falta, podle kterého si stále více farmářů uvědomuje vztah mezi mouchami a ekonomickými ztrátami. V případě biologické prevence se pak mimo jiné také zlepšuje prostředí, ve kterém pracují lidé. Situace, kdy například telata nejsou pod nánosem much ani vidět, jsou tak už spíše výjimkou.

Zdroj a foto: MENDELU

23.8.2019 13.00, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Statistiky a kauzy

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

SYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍSYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍ
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4