Ve vzorcích kalů odebraných v týdnu po otravě ryb v řece Bečvě zjistila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve firmě Energoaqua značné množství kyanidů. U vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii ze 20. září 2020 projednává, to ve čtvrtek při čtyřhodinové výpovědi uvedl bývalý inspektor ČIŽP Vít Špaček. S kolegou odebral den po havárii vzorek také pod výpustí podniku, kudy podle obžaloby jedovaté látky do řeky unikly. Kvůli chemickému zápachu a úniku kalu ji Špaček označil za podezřelou. Ze zjištěné koncentrace kyanidů pod výpustí však podle něj nevyplývá závěr, že původcem otravy je Energoaqua.

Při nakládání s odpadními vodami zjistila inspekce podle Špačka v podniku, který je kvůli havárii se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaný, několik pochybení. Podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila Energoaqua znečištění Bečvy kyanidy a šestimocným chromem minimálně na 37 kilometrech řeky. Zmocněnec firmy Vladimír Kurka i Havelka vinu odmítli. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pět let vězení, společnosti až zákaz činnosti.

Kromě firmy Energoaqua zvažovala ČIŽP jako možného původce havárie také chemičku Deza nebo čistírnu odpadních vod ve Valašském Meziříčí, uvedl Špaček. V případě valašskomeziříčské čistírny však podle něj nebyl její biologický proces nabouraný havarijním únikem. Únik škodlivých látek nezjistili inspektoři den po havárii ani v Deze, jejíž výpust je ve srovnání s kanálem firmy Energoaqua blíž místu, kde rybáři v řece pozorovali první uhynulé ryby. „Jakýkoliv havarijní únik, který by šel z Dezy, by prošel areálem lagun,“ řekl Špaček. Nad přepadem měrného objektu však podle něj inspektoři pozorovali pohybující se ryby.

Rozsah otravy Bečvy podle Špačka odpovídá úniku více než 20 a maximálně 80 kilogramů kyanidů. Kyanidovou vodu do firmy Energoaqua dlouhodobě dodávala k vyčištění společnost Liss, která se zabývá povrchovou úpravou kovů a kyanidy používá v pokovovacích lázních. V roce 2020 to bylo zhruba 140 kontejnerů, uvedl dnes Robert Lovecký, místopředseda správní rady podniku Liss. Takzvané IBC kontejnery mají objem 1000 litrů.

Koncentrace kyanidů ve vodě předávané do firmy Energoaqua se podle Loveckého pohybovala od 200 do 1000 miligramů na litr. „Koncentraci kyanidů jsme měřili, ale málo. Byl to zajetý provoz, pořád běžel stejným způsobem. Ty koncentrace se neměnily,“ řekl Lovecký.

Technolog společnosti Liss Vít Kašpárek řekl, že při plné výrobě směřoval z podniku do firmy Energoaqua přibližně jeden takzvaný IBC kontejner s kyanidovou vodou denně. „V roce 2019, kdy jsme jeli na plné obrátky, jsme měli spotřebu okolo 350 kilogramů kyanidu draselného za rok. V roce 2020 to bylo mnohem nižší, protože tam nás omezil covid. Bylo to odhadem 100 až 150 kilogramů,“ řekl Kašpárek. Několik týdnů po havárii na Bečvě vypověděla Energoaqua společnosti Liss smlouvu na odběr kyanidových vod.

Pracovníci brněnského pracoviště ČIŽP, pod jehož působnost místo původu otravy ve Zlínském kraji spadá, vyjeli na místo až v pondělí, tedy den po havárii. „Nebylo nám známo, že se jedná o havárii takového rozsahu,“ řekl Špaček. Službu měla v den otravy jeho kolegyně. U Bečvy se v neděli pohyboval tehdejší inspektor z olomouckého pracoviště ČIŽP. Zabýval se však především následky otravy, která zasáhla zejména Olomoucký kraj.

Energoaqua spravuje tovární areál v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Právě tímto kanálem se podle Sachra kyanidy a šestimocný chrom do řeky dostaly. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.

Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout asi 3,5 kilometru od tohoto vyústění a je tedy podle nich vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla Energoaqua. Také někteří rybáři a vědci se domnívají, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních leklých ryb. Otrava zasáhla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov, podle odborníků tam jedovaté látky poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy. Hlavní líčení by mělo pokračovat 8. března výpověďmi dalších svědků.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: HZS Zlínský kraj