Ve Švihově na Klatovsku, který byl v srpnu 2002 v Plzeňském kraji nejvíc postižený záplavami, zbývá opravit poslední soukromý dům na náměstí. Pětisetletá voda, která tehdy městečko poničila, už by ho dnes neohrozila. Všechna protipovodňová opatření, která přišla na 50 milionů korun, byla zhruba stejně nákladná jako škody, řekl ČTK starosta města se 1600 obyvateli Václav Petrus (SNK, BEZPP). V řece Úhlavě bylo tehdy pět metrů vody, v domech ve městě až 170 cm.

Povodňové roky se opakovaly v letech 2006, 2010 i 2013, který se blížil roku 2002. Město už tehdy mělo o půl metru zvýšenou historickou hráz od Malechova, kudy tam před 20 lety vtrhla voda a mohla se dostat ven jen otvůrky pod hlavní silnicí, a proto vystoupala o 70 centimetrů.

„V roce 2013 stačilo 20 centimetrů a hráz by byla také překonaná. Pokud by nám znovu voda vpadla do zad 30 centimetry, tak odhaduji, že by bylo možná zaplaveno nějakých ne 100 domů jako v roce 2002, ale určitě tak 30,“ uvedl starosta.

Ti, kdo roky 2002 zažili, se obávají každého vzdouvání. „I v roce 2013 jsme se dokázali bez problémů dvoudenní manipulací a zásahem našich hasičů této situaci vyhnout. Ve chvíli kdy zavřeme vrata, které nás oddělí od řeky, tak nás začíná trápit vnitřní voda. Protože když prší, tak se dešťová kanalizace musí přečerpat přes hráz,“ uvedl Petrus.

První etapa městských protipovodňových opatření a dva inundační mosty, které postavil stát a kraj, byly hotové v roce 2004. Druhá část budování hrází pokračovala v roce 2006, kdy město dostalo dotaci na obnovu historické zdi za hradem, kde památkáři nepovolili návoz hlíny. V roce 2015 instalovalo varovný systém. Jeho nejdůležitější součástí jsou srážkoměry a digitální hladinoměry, ve Švihově, kde je Povodí Vltavy nemá, a na Kokšínském potoku, nejsilnějším přítoku řeky nad Švihovem.

Hladinoměr mělo v roce 2002 Povodí jen v Tajanově na Úhlavě. Tam sice podle Petruse doteče voda z území až od nýrské nádrže, ale tato plocha povodí od nádrže po Klatovy je stejně velká jako mezi Klatovy a Švihovem. „My jsme v roce 2002 sice měli informaci o tom, co se děje v Tajanově a výš, ale neuměli jsme si poskládat, že Poleňka, Drnový a Kokšínský potok přivádí vodu ze stejně velkého území a jestliže byla v Klatovech lehce stoletá voda, tak u nás byla pětisetletá, protože přítoky byly dotované deštěm na našem území,“ uvedl Petrus.

Ve městě jsou stopy po povodních hlavně na jednom z největších domů na náměstí, bývalé poště. Podle Petruse vlastník nedokázal využít státní dotace, které se mohly čerpat rok. „Má otlučenou fasádu, což nepůsobí dobře,“ uvedl. Na náměstí byly zbourány čtyři domy, po nichž zbyly proluky. Na jedné se teď obnovuje rodinný dům, řekl. Pozemky po zbylých třech domech vedle radnice vykoupilo město od soukromníků a umožňuje na nich parkování turistům mířícím na hrad. Plocha se využívá při pouti a na kulturní akce.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Ondrej.konicek – Vlastní dílo