Ve dvou roklích v Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá likvidace starých odvodňovacích příkopů. Jedná se o boční rokle navazující na údolí České silnice, konkrétně o Mlýnskou rokli a Střeleckou dolinu. Kvůli usnadnění lesnického hospodaření byla voda z původně podmáčených údolí v minulosti cíleně odváděna. Odtékala odvodňovacími příkopy rychle a schopnost roklí přirozeně zadržovat vodu byla citelně snížena, na úkor původních biotopů. To se probíhajícím zásahem změní, uvdl Tomáš Salov, mluvčí NP ČŠ.

„Zejména v letních měsících bývá v naší krajině pískovcových skal voda velkou vzácností. Rušením starých odvodňovacích kanálů dojde ke zpomalení jejího odtoku z vlhkých roklí. Vytváříme tedy vhodné podmínky pro obnovu zdejších cenných společenstev rostlin i živočichů. Zlepšení vodního režimu roklí se odrazí jak na druhové pestrosti, tak i ekologické stabilitě lokalit, ve kterých zasahujeme,“ říká Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.

Převážnou většinu údolí či roklí v Českém Švýcarsku utváří dočasné vodní toky, které vedou vodu především v zimních a jarních měsících. V horních částech údolí bývá mělké meandrující koryto, voda se volně rozlévá po dně rokle a vytváří tůňky či kaluže. Odvedením vody z takovýchto údolí se změnily vlhkostní podmínky a došlo tak k vysušení a celkové degradaci, provázené mimo jiné snížením druhové pestrosti.

Stávající odvodňovací příkopy proto jsou s využitím kráčejícího bagru přerušovány, jsou do nich vkládány dřevěné přehrážky a přímé úseky odvodňovacího příkopu jsou zasypávány místním materiálem. Bagrista na základě projektu zpracovaného projekční kanceláří AQEcore vytváří meandrující koryto s přírodě blízkým profilem, ve kterém se střídají tůně s mělčími úseky.

Účinnost prováděných opatření průběžně vyhodnocují odborníci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. V roklích jimi byly v uplynulém roce nainstalovány měřící přístroje, které vlhkostní poměry průběžně sledovaly. Tyto přístroje budou na místě ponechány i po dokončení současných prací. Díky získaným údajům bude možné v budoucnu navrhovat vhodné revitalizační zásahy v dalších podmáčených roklích Českého Švýcarska.

Vytváření meandrujícího koryta dočasného vodního toku. Bagrista Tomáš Homuta s využitím kráčejícího bagru přerušuje přímý odvodňovací příkop, vytváří základ meandrů a tůněk tak, aby se vodní tok v podmáčené rokli stal přírodě blízkým. Účinnost opatření vyhodnocují odborníci z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, Mgr. Stanislav Ruman, Ph.D. a RNDr. et Mgr. Matěj Horáček, Ph.D.

Zdroj: NP Č%S Foto: Tomáš Salov