V rámci Společného průzkumu Dunaje 4 proběhl komplexní screening mikroplastů ve vodním prostředí, který zjistil první informace o množství a složení unášených částic mikroplastů vodou řeky Dunaje a hlavních přítoků. Cílem bylo vyvinout principy systematické a proveditelné strategie monitorování mikroplastů. Na projektu se podíleli také pracovníci brněnské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka (VÚV TGM).

Společné průzkumy Dunaje (JDS) mají v úmyslu shromažďovat spolehlivé a srovnatelné informace o vybraných parametrech jakosti vody v celé délce řeky Dunaj, včetně jeho hlavních přítoků. JDS je pravidelná monitorovací aktivita Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR), realizovaná každý 6. rok v návaznosti na pravidelnost aktualizace plánu povodí na evropské úrovni. Všechny smluvní strany ICPDR se dohodly na společné implementaci Rámcové směrnice EU o vodě, a proto je jedním z klíčových cílů průzkumu harmonizace praxe a postupů při monitorování vod a posílení úsilí o ochranu a obnovu řeky Dunaj v souladu s EU Vodní legislativa. Specifickými cíli JDS je shromažďovat údaje o parametrech, které nejsou běžně analyzovány během pravidelných ročních monitorovacích programů,

Novým, kontroverzně diskutovaným kontaminantem jsou mikroplasty (MP). MP, tj. částice sestávající převážně ze syntetických polymerů v rozměru 1–1000 μm (ISO/TR 21960) lze nalézt téměř všude v životním prostředí, jako jsou oceány, půdy i vzduch. Většina pozorovaných MP pochází z větších plastových předmětů, které jsou fragmentovány mechanickým namáháním a také procesy stárnutí a povětrnostními vlivy. Přetrvávání syntetických polymerů naznačuje, že zůstávají ve vodě a půdě po dlouhou dobu, hromadí se a způsobují škodlivé účinky na flóru a faunu a možná nakonec i na člověka. Zvýšená sorpce látek znečišťujících životní prostředí nebo uvolňování toxických produktů rozkladu, který by mohl souviset s toxickými účinky, nebyl dosud v terénních studiích prokázán. Nicméně na základě zásady předběžné opatrnosti by se mělo zabránit další akumulaci MP v prostředí. Měření akumulace MP však vyžaduje reprezentativní koncepty monitorování a praktické analytické metody.

Výskyt MP v řece Dunaj byl poprvé hlášen ve studii na rybích larvách. Později studie zaměřená na řešení mikroplastů vyvinula nástroj pro vícebodové vzorkování a vypracovala první dopravní údaje v řece Dunaj. Různé studie zdokumentovaly jak přítomnost, tak přepravu značného množství plastového odpadu a MP do Černého moře, které je silně ovlivněno řekou Dunaj. MPs byly také detekovány na přítoku Dunaje: v řece Tise bylo identifikováno 10 částic/m 3 v rozměru 100 μm–2 mm. Nejkritičtější je, že dosud byly stanoveny pouze počty částic a podle současných znalostí je nelze převést na hmotnosti částic, přestože hmotnosti MP jsou široce považovány za nezbytné pro monitorování.

Řada předchozích studií zkoumala přítomnost MP v různých řekách po celém světě: Severní Amerika, Jižní Amerika, Asie, a Evropě. Tyto práce využívaly mikroskopicko-spektroskopické zařízení pro jednoznačnou identifikaci polymeru, které snižuje chybnou klasifikaci částic ve vztahu k vizuálnímu stanovení. Výsledky byly obvykle počty částic a v některých pracích rozlišené podle velikosti a tvaru částic. Použití zobrazovacích technik, včetně jejich nezbytné přípravy vzorků, je časově náročné a nese rizika degradace částic, ztráty nebo kontaminace. V poměru k počtu přirozeně se vyskytujících částic je počet MP jen malým zlomkem.

Vývoj a realizace reprezentativní monitorovací strategie ve velkém povodí je komplexní výzvou. V této studii nový koncept využíval nástroje pasivního vzorkování s následnou termoanalytickou detekcí bez rozsáhlé přípravy vzorků.

Podrobnosti o projektu a výsledky na: https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acsestwater.1c00439

VÚV TGM