Jednání o nové dohodě, jejímž cílem je ochrana druhové rozmanitosti na celém světě, pokročila do závěrečné fáze. V Montrealu se scházejí ministři a hlavy států více než 170 zemí světa, aby schválili finální verzi nového rámce pro Úmluvu o biologické rozmanitosti (CBD).

„Jsme v polovině jednání, finalizujeme technické detaily. To lidsky řečeno znamená, že teď je návrh strategického plánu v maximální podobě, kdy obsahuje návrhy všech stran. Úkolem jednání na nejvyšší úrovni je najít takové znění, na kterém se budou všechny zapojené státy ochotné podílet. Chceme dosáhnout takové dohody, která skutečně pomůže ochraně živé přírody, přinese nové finanční zdroje na ochranu zejména pro rozvojové země a sníží škodlivé dotace, které naopak vedou k ničení přírody,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Během prvního týdne jednání 15 konference Úmluvy o biologické rozmanitosti došlo k zásadnímu posunu v řadě témat, jako je bezpečné zacházení s geneticky modifikovanými organismy nebo využíváním a ochranou přírodního bohatství na genetické úrovni, stejně jako v právech a využívání znalostí domorodých národů. Klíčové jednání se vede o financování navrhovaných cílů ochrany přírody. Zejména o rozšíření chráněné plochy do roku 2030, která by měla pokrýt 30 % souše a 30 % oceánů. Je samozřejmé, že čím větší ochranu druhové rozmanitosti dohoda nastaví, tím větší objem financí bude potřeba na splnění jejích požadavků. Evropská unie je v současnosti největším přispěvatelem na ochranu biologické rozmanitosti, která bude i nadále pokračovat. Dnes oznámila Evropská unie, že v období 2021–2027 přispěje na ochranu biodiverzity 7 miliard euro.

Podle projednávaného návrhu by na ochranu živé přírody mělo ročně směřovat 200 miliard USD. Hlavními plátci by měly být soukromé firmy, vlády by měly garantovat jen menší část. Návrh počítá zároveň se snížením dotací, které naopak biodiverzitě škodí, o 500 miliard USD ročně.

Úmluva o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD) vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

MŽP, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová