První tři letošní hříbata divokých koní se tento týden narodila v milovické rezervaci velkých kopytníků. Novou generaci netrpělivě očekávali návštěvníci unikátní lokality. „Období rození hříbat patří každý rok k vrcholům turistické sezony v milovické rezervaci.

Za možností vidět hříbata divokých koní v nejrozsáhlejší české rovinaté nížině přijíždějí lidé z celé republiky,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. V nejnavštěvovanějších dnech přijíždí do rezervace kolem sedmi stovek turistů denně, za rok se jich za velkými kopytníky vypraví kolem sto tisíc.

Turisté nejsou jediní, kdo narození hříbat v milovické rezervaci netrpělivě vyhlížejí. „Na přírůstky z Milovic čekají zakladatelé rezervací velkých kopytníků z celé České republiky. V současné době se připravuje několik nových rezervací, kde budou divocí koně pomáhat zachraňovat cennou přírodu. Kromě toho nová další divoké koně potřebují starší rezervace, které fungují již několik let a postupně se rozšiřují,“ doplnil Dalibor Dostál. Odrostlá hříbata se do nových rezervací budou převážet na začátku zimy. Letos již v Česku vznikly dvě nové rezervace, jedna v Chráněné krajinné oblasti Šumava a druhá v Českém ráji. Celkem velcí kopytníci zachraňují přírodu v sedmnácti rezervacích od Aše po Znojmu na ploše přes sedm set hektarů.

Kromě českých rezervací se o divoké koně z Milovic zajímají také ochránci přírody ze zahraničí. Společnost Česká krajina je největším chovatelem divokých koní na světě mimo Velkou Británii, proto jsou zvířata z českých rezervací žádaná po celé Evropě.

Vedle trojice hříbat se v milovické rezervaci letos narodilo již několik mláďat praturů, na první letošní přírůstek zubrů rezervace ještě čeká.

Velcí kopytníci jsou v celé Evropě stále častěji využíváni k ochraně přírody. Pomáhají obnovovat biodiverzitu a vytvářet v krajině pestrou mozaiku pro řadu vzácných a ohrožených druhů zvířat a živočichů. Na rozdíl od hospodářských zvířat, která negativně ovlivňují klima, se divocí kopytníci podílejí na ukládání uhlíku. Vědci nedávno spočítali, že pastevní ekosystémy velkých kopytníků pomáhají ukládat do půdy o polovinu více uhlíku než veškeré lesy na planetě. Velcí kopytníci navíc omezují množství požárů v krajině a přispívají k obnově půdy. Přirozená pastva velkých kopytníků je pro velké plochy krajiny ekonomicky efektivní a pomáhá šetřit finanční prostředky na péči o malá území, které se neobejdou bez nákladných lidských zásahů.

Na podporu návratu velkých kopytníků do české přírody může veřejnost přispět prostřednictvím portálu pomahamekrajine.cz .

Zdroj a foto: Česká krajina