V lomu ČSA se po schválení změny plánu sanací a rekultivací pokračuje v závěrečné etapě prací, kterými se zahladí následky těžby. Podle posledních moderních přístupů dostává větší prostor po ukončení těžby příroda. K plnohodnotnému přirozenému napouštění jezera zatím nedochází. Už nyní se ale na dně lomu hromadí voda, hladina stoupá a je nutné pečlivě hlídat její kvalitu, uvádí zpráva společnosti Severní energetická. Ve vytěženém lomu ČSA, který patří skupině Sev.en Česká energie, vyhlásilo v říjnu Ministerstvo životního prostředí národní přírodní památku.

V lomu ČSA pokračují sanační práce

Území vytěženého lomu ČSA je připraveno k závěrečné etapě rekultivací a sanací. „Těžba jako taková tu už skončila. V rámci sanací, tedy „úklidu“ území, zde dotěžujeme zbytky uhelné sloje. V těžbě v lomu ČSA jsme došli až na územní ekologické limity, které stanovila vláda v roce 1991. Přestože za nimi jsou miliony tun nejkvalitnějšího uhlí, které je v Česku k mání, dál těžit nemůžeme, a tak končíme,“ říká Petr Lenc, ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Česká energie. Jakmile těžba v lomu skončí, každý těžař po sobě musí uklidit: zlikvidovat technologii, uvést prostor do bezpečného, stabilního stavu a připravit území na další využití. Velká část těžební jámy už rekultivací prošla. Tam, kde se těžilo, jsou dnes vodní plochy, pole, louky, les. Dosud se v lomu ČSA zrekultivovalo 2 800 ha plochy a dalších bezmála 1 200 ha se ještě musí dokončit a 500 ha plochy zaplní budoucí jezero. V rámci sanací už došlo k přesunu více jak tří miliónů kubíků zeminy a další bezmála milión a půl kubíků zeminy bude přesunut během následujících sanačních prací.

Na dně lomu vzniká rezervoár čisté vody

Ve zbytkové jámě lomu ČSA se už vytváří základ budoucího jezera. Protože je lom stále ještě aktivní, probíhají sanační práce a příprava na budoucím gravitačním svedení veškerých vod z vlastního povodí do prostoru zbytkové jámy. K plnohodnotnému přirozenému napouštění jezera zatím nedochází. Už nyní se ale na dně lomu hromadí voda, hladina stoupá a je nutné pečlivě hlídat její kvalitu. Kvalitu vody v budoucím jezeře hlídá externí odborná firma ENKI, která se zabývá aplikovaným výzkumem za pomoci moderních technologií. Společnost ENKI spolupracuje při kontrole kvality vody s ČZU. Pravidelně odebírají vzorky vody v budoucím jezeře a na budoucích zdrojích napouštění v různých hloubkách. Kontroly se zaměřují na chemické složení, zooplankton, fytoplankton, proměřují základní fyzikálně chemické parametry, jako jsou průhlednost vody, vodivost, koncentrace kyslíku, pH a jejich stratifikaci od hladiny ke dnu. Kvalitu vody zkontrolovala i Česká inspekce životního prostředí. Z výsledků kontroly vyplynulo, že údaje ze vzorků odebraných ČIŽP, ENKI a ČZU jsou shodné. Nedochází k porušování vodního zákona, nedovolenému vypouštění důlních vod do vod povrchových a ani k ohrožení spodních vod. Podle všech zjištění je předpoklad, že voda v budoucím jezeře bude čistá a kvalitní.

Výše daru za ušetřené práce v území jádrové zóny je známá už dva roky

V severočeském regionu, kde ukončujeme těžbu uhlí, přistupujeme ke krajině i životu se vší zodpovědností a v souladu s tím, co nám ukládá zákon. Na sanace a rekultivace vytěženého lomu má těžební společnost Severní energetická, která těžbu v lomu ČSA prováděla, připravené finance ve výši bezmála dvě miliardy korun. To plně pokryje požadavky státu, coby majitele pozemků, a bude dost peněz na veškeré plány, které má stát s částí lomu ČSA, jíž se změna plánu sanací a rekultivací a především zapojení přirozené obnovy týká.

Potřebná částka se v čase mění. Její výši, která je v současné době na sanace a rekultivace lomu ČSA potřebná, stanovil tým expertů a vychází z aktuálních cen za nezbytné naplánované práce.

„Konkrétně ještě musíme vynaložit 1,8 mld. korun oproti plánovaným 2,3 mld. Rozdíl 500 milionů korun si nenecháme, ačkoliv bychom mohli. K podobným částkám dospěly státem zadané studie z let 2022 a 2023. Vláda schválila, že úspora bude předána ve formě pozemků, daně a peněžního příspěvku. Hodnota pozemků byla pro příspěvek státu oceněna nezávislými znalci již v roce 2024, kdy si samostatný posudek vypracoval stát i my. Hodnota z obou posudků se výrazně nelišila,“ uvedl generální ředitel těžebních společností ze skupiny Sev.en Česká energie Petr Lenc.

Na zahlazení následků těžby nečerpá Severní energetická žádné peníze z veřejných zdrojů, jedná se výhradně o peníze těžební společnosti. „I tak jsme se rozhodli naše prostředky, které se vzhledem ke změně způsobu rekultivace a sanace schválené Vládou ČR v území jádrové zóny, tedy území se zapojením přirozené obnovy ušetřily, a které patří těžební společnosti, věnovat státu, potažmo obcím v našem sousedství. V této souvislosti je třeba odlišit úsporu za již provedené rekultivace mezi roky 2016 až 2022 a úsporu za ušetřené práce v území jádrové zóny, kde bude klasická rekultivace nahrazena sukcesí. Sečtením obou těchto částek, tedy úspory za odvedenou práci na rekultivaci, které se dohoda se státem o finančním daru netýká a úspory za zapojení přirozené obnovy, kterou darujeme státu, dostáváme částku jedné miliardy korun, o kterou nám Obvodní báňský úřad v Mostě povolil snížit rezervu na sanace a rekultivace,“ vysvětlil Petr Lenc. Nově zvolený způsob sanace a rekultivace lomu ČSA odpovídá moderním přírodovědeckým a ekologickým poznatkům a podporují ho příslušná vědecká pracoviště, odborníci i ekologické organizace.

Zdroj a ilustrační foto rekultivace: Severní energetická