„Je to vlastně jednouchý způsob, jak vytvořit malou vodní plochu v místech, která jsou zamokřená, mají vysokou hladinu spodní vody či jsou v místech s nepropustným podložím, jež zadržuje srážky. Je to vlastně taková díra v zemi s různou hloubkou vody a různým stupněm zazemnění. To je přirozený proces, kdy se tůň vlivem svého stáří mění v bažinku a opět v zamokřenou plochu, tím, jak zarůstá vegetací a ztrácí se volná vodní hladina. Hladina vody kolísá v tůni během roku v závislosti na srážkách,“ popisuje ředitel brdské divize VLS David Novotný.

V roce 2018 kolegové z Brd v rámci režimových opatření pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR vyhloubili první čtyři tuně na Hrachovištích na lesní správě Jince, o rok později vznikly tři na Padrťských pláních a tři na lesní správě Strašice. Loni pak vyrostla čtveřice vodních ploch na jineckých Baštinách, dvě na Pource na Nepomuku a osm opět na Padrtích. Letos k nim přibilo čtrnáct tůní na lesních správách Obecnice a Mirošov. Program, který ročně přijde na nižší statisíce korun, je realizován za podpory dotačního programu Ministerstva životního prostředí – Péče o přírodu a krajinu na základě zadání AOPK ČR, Správy CHKO Brdy. Celkové náklady za čtyři roky dosáhly částky 700 tisíc korun.

Na loukách u Padrťských rybníků v první zóně CHKO došlo díky tvorbě tůní, vymělčení a meandraci odvodňovacího příkopu ke zpomalení odtoku vody a vytvoření nových biotopů pro obojživelníky. Tůně také zadržují vodu v krajině a jsou malými mikrobiotopy pro mokřadní byliny a vodní živočichy.

Vedle desítek tůní brdská lesnická divize VLS dokončuje stavbu dalšího díla, jež má ve středočeských horách vylepšit vodní bilanci v zalesněné krajině. Jde o vodní nádrž Klášterka.

Zdroj a foto: VLS