Komplex Masarykova zdymadla s vodní elektrárnou na ústeckém Střekově byl vyhlášen na druhém místě v celostátní soutěži o stavbu století. Připomíná to předseda Spolku Aquarius-Vodnář (SAV) Petr Vít a zamýšlí se nad souvislostmi oceňovaných staveb.

Významná skutečnost, která mj. svědčí o zodpovědném uvažování soutěžních voličů o vodě, O soužití a hospodaření s vodou. Z jistého hlediska se to dá brát dokonce jako vítězství mnoha funkčnosti. Věž Ještědu a celé její splynutí s vrcholkem hory, která se umístila na místě prvním, je stavbou, která z hlediska krásy představuje prioritní fenomén a „musí se líbit“ snad každému. Proto je druhé místo vodního díla tolik pozitivně překvapivé, i když je zřejmé, že nešlo jen o architektonickou krásu. V současné době, kdy komplexní zodpovědnost za vodní poměry v České republice teprve zaznamenává pomalu se probouzející zájem společnosti a jejích politických i komunálních zástupců, je velmi potřebné, aby i čelní umístění zmíněné vodní stavby na základě smysluplných úvah, přispělo též k argumentům pro tvorbu nejvyšší státní strategie.

Shodou okolností jsem měl minulý týden možnost provádět po Masarykově zdymadle žáky z německé lodní školy (Schönebeck u Magdeburku). Sám jsem si ve strojovně nad jezovými poli uvědomil význam slov pana jezného, která jsem předával zmíněné exkurzi, jak tato kulturně-technická památka, dodnes plně funkční a pracující z velké části s materiály a vybavením z 30. let minulého století, šetří životní prostředí, neboť např. litinové a kované zařízení, původní vybavení ovládání hradících, stoneyových tabulí, nebylo doposud nutné nahrazovat a výrobou tak znečišťovat ovzduší.  Je sice možné, z ekologického hlediska namítnout, že nevybudováním zmíněné stavby a výroby jejího zařízení by mohla být „příroda“ ještě čistší. Potom si ale položme otázku, co by nahradilo všechny využívané funkce, které zajišťují ochranu před povodněmi a zároveň akumulaci vody pro průmyslové, energetické a dopravní potřeby, rostoucí od zmíněných let tehdejší výstavby.

I při této příležitosti je velmi vhodné upozornit naši společnost na jednu okolnost, která se bohužel vytratila ze zřetele – je zásadní chybou nevidět a neposuzovat význam celých kaskád vodních stupňů. Teprve v nich je celá pointa, plný význam a efektivita plnění všech na ně kladených požadavků, jejich kouzlo. Po té se pak nedivme nekonečnému „licitování“ nad významem např. projektovaného vodního díla Děčín, kde Vám – společnosti, je jeho odpůrci podsouvána představa „jednoho jezu, který prý má zachránit českou plavbu – no to snad nemyslí autoři vážně …“ apod. Letošní léto ukázalo potřebnost kaskád v plném osvětlení.  Kaskád rybničních soustav i soustav na vodních tocích, vytvářející zdrže a nádrže pro další účely. Je to účinný nástroj, který vedle naprosto nutné nápravy stavu krajiny, je schopný pomoct zadržovat a zpomalovat chod srážkové vody a snižovat tvorbu tepelných mostů – odpuzovačů místních, vlídných dešťů.

Za Spolek Aquarius-Vodnář, SAV Ing. Petr Vít, foto autor