Doprovodný program letošní výstavy Naše pole byl zaměřen také na problematiku nadměrného utužení a zhutnění půdy. Píše o tom oborový týdeník Zemědělec.

Jak na úvod poznamenal Václav Brant z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, je třeba rozlišovat pojem utužení a zhutnění. Utužení půdy při jejím zpracování, které se projevuje pozitivním vlivem na vývoj porostů, má za úkol zlepšení půdních vlastností pro rozvoj kořenového systému a vývoj rostliny. Jakmile je hranice utužení překročena a dochází k nadměrnému utužení, hovoříme již o zhutnění, často s přídavkem technogenní. Následky zhutnění půdy jsou nejvíce zřetelné po vydatných deštích, kdy se na povrchu půdy vytváří vodní hladina, protože voda se přes nepropustné vrstvy nemůže vsakovat. A vidět je i na zpomaleném růstu rostlin, obvyklém na souvratích.

Mohlo by se zdát, že jednoduchým řešením je prosté rozrušení zhutnělého podorničí, což pravděpodobně zafunguje, a voda po tomto zásahu může z profilu odtékat. Je však třeba mít na paměti, že celoplošné podrývání nemusí být vždy žádoucí, protože cílem hospodáře je udržet v půdě vhodný vzdušný, vodní a teplotní režim, zajistit, aby fungovala kapilarita a další. Jelikož pozemky nejsou uniformní, může někdy hloubkové kypření přinést i negativní efekty. Příkladem je třeba letošní rok, který je zatím opět srážkově podprůměrný, a tak zvýšený odtok vody z půdy nemusí být jen pozitivní. Zpracování půdy se proto vždy musí řídit půdními a povětrnostními podmínkami.

Zdroj: Zemědělec, (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

15.8.2017 7.51, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony