O větší ochranně Střekova před velkou vodou uvažuje vedení města i místní obyvatelé. Informovalo o tom vysílání Českého rozhlasu.

„Myslím si, že když tu stěnu dělali, tak ji neměli dělat na 25 let, ale aspoň tak na 50 nebo na větší,“ říká Jaroslava Faiglová z Ústí. Petr Vaňkát už ale svůj boj s vodou vzdal: „My se stěhujeme doživotně, takže nám už je to jedno, my tady končíme. Jsme zaplaveni podruhé a už nás to nebaví dělat.“

Kilometrová stěna stála před deseti lety 120 milionů korun. Kdyby město chtělo větší ochranu, stát by na ni podle sociálnědemokratického radního Pavla Dlouhého peníze nedal. „Bylo potřeba prokázat, že nějaké peníze přinesou ochranu nějakých hodnot. A pokud tento koeficient nevyšel, tak stavba prostě nebyla. To byl také důvod, proč město muselo ze svého přidat 25 milionů, aby vůbec nějaká protipovodňová ochrana Střekova vznikla,“ vysvětluje Dlouhý.

I kdyby před deseti lety mělo ekonomický smysl stavět hráz na vyšší vodu, tak by to podle Dlouhého odřízlo lidi od řeky. „Tehdy se tvrdilo, že jediným řešením je buď nasypat dvoumetrový val nebo postavit dvoumetrovou zeď. A teprve na ní postavit mobilní stěny,“ říká. Dnes už by to tak být nemuselo a Střekov by mohl mít ochranu i na stoletou vodu, jaká byla v roce 2002. Technicky to není problém, potvrzuje projektant střekovské stěny Jiří Rous. „Znamená to zvýšit tu stávající o metr a půl nebo o 1,8 metru, i jsme se o tom teď bavili se zástupcem Povodí Labe. Ale znamenalo by to upravení i z hlediska statiky, stability,“ upřesňuje Rous.

Devatenáctimetrové základy by tedy musely jít ještě hlouběji nebo by bylo nutné všechno zbourat a postavit znovu. Navýšení stěny na padesáti nebo stoletou vodu by s největší pravděpodobností znamenalo také její prodloužení. A Jiří Rous upozornil ještě na další důsledek. „Problém je v tom, že uzavřeme město, vytvoříme koridor pro vodu a dole pod městem to udělá lahvový efekt, voda se rozlije do stran a udělá to zase škody někde níže,“ upozorňuje.

Zdroj: www.rozhlas.cz