Model, který má trvat do roku 2034, kritizovali někteří menší akcionáři VaK, mezi nimi města Otrokovice či Fryšták. Vyvolal řadu soudních sporů, kde menšinoví akcionáři napadají zákonnost a následně i protiústavnost jednotlivých valných hromad a obecně tvrdí, že společnost VaK byla protiprávně rozdělená a po prodeji hodnotné provozní části ztratily akcie na ceně.

„Na výše vymezeném skutkovém základu probíhá mezi týmiž účastníky řada ‚akcionářských sporů‘, přičemž Nejvyšší soud dosud nezaujal jasný (jednoznačný) sjednocující názor, kterým by se ‚nižší‘ soudy závazně řídily – v dosavadní judikatuře proto existují rozpory a nejsou vyřešeny zásadní právní otázky,“ stojí v nálezu ÚS.

Nejvyšší soud by se nyní měl zabývat zejména tématem zastřeného prodeje akcií, navíc ústavní soudci formulovali několik konkrétních otázek, jež se týkají dispozice s hlasovacími právy, ovládnutí akciové společnosti osobou, která není akcionářem, a povinnosti odkupu akcií.

„Při posuzování jednotlivých otázek (Nejvyšší soud) zohlední veškeré zvláštnosti souzené věci; nakonec rozhodne o dopadu učiněných závěrů na platnost usnesení valné hromady společnosti VaK konané dne 30. května 2007,“ rozhodl ÚS.

Ústavní soudci nad rámec odůvodnění konstatovali, že nijak nezpochybňují význam zahraničních investic do vodárenské infrastruktury a právo investora na zisk z jeho podnikání. Investice ale musí být provedené v souladu s právním řádem, stejně jako dosažení případného zisku.

V jednom z paralelních sporů vrchní soud loni v listopadu rozhodl o neplatnosti valné hromady VaK z roku 2004, která umožnila zavedení takzvaného provozního modelu. Zlín jako největší akcionář si pak nechal zpracovat právní analýzu, jak by měl dále postupovat. Objevily se totiž hlasy, aby město ihned převzalo část podniku VaK od MOVO zpět. Podle analýzy je ale nutné vyčkat na skončení dalších soudních sporů.

Zdroj: ČTK