Návštěvníci přírodního parku Červeňák v Pardubicích mohou v posledních týdnech sledovat množství ohlodaných stromů, které nasvědčují přítomnost bobří rodinky. ČTK to řekl předseda spolku Pestré Polabí Martin Trávníček. Podle něj je bobr pro oblast dobrou zprávou.

„Bobr pomáhá zadržovat vodu v krajině. V lesích si dělá na malých tocích bobří hrady, pomáhá bojovat se suchem povodněmi, protože tím obnovuje mokřady. Jsou to takzvaní ekosystémoví inženýři,“ řekl Trávníček.

Bobr evropský je chráněný druh. Je největším evropským hlodavcem. V době zimního nedostatku potravy víc okusuje stromy, pokácí je a kmeny spadnou do vody. Bobr je výhradní býložravec, ze stromu okusuje lýko a jemné větvičky.

„Dělá si takové spižírny v klidnější části toku. Okusuje spíš tenčí stromy, měkké listnáče. Když jich nemá dostatek, pustí se do silnějších kmenů. Pak by bylo namístě ochránit významné stromy, dají se obalit pletivem,“ řekl Trávníček.

Chrudimka, která protéká přírodní lokalitou, je rovná bez meandrů. Na ní si bobr hráze nepostaví, protože řeka je moc široká. Pokácené kmeny, které spadnou do vody, ale mohou vytvořit úkryty pro ryby.

„Žijí tady vydry, volavky, kormoráni, což jsou přirození predátoři ryb. V narovnaných řekách se nemají ryby kde ukrývat. Bobr dělá řeku víc přírodní,“ řekl Trávníček.

Bobři žijí na Červeňáku několik let. Jde patrně o jednu bobří rodinu, což zpravidla čítá rodičovský pár, dvě až tři generace mláďat. Skupina může mít pět až osm členů.

„Pravděpodobně se sem dostal z Orlice. Jedinci se po proudu dostávají dál a hledají místo s dostatkem potravy. Bobři jsou silně teritoriální, mladé jedince vytlačují dál,“ řekl Trávníček.

Bobr je aktivní hlavně v noci, proto je těžké ho zahlédnout. Lidí se bojí. Vstupy do nory si budují pod vodní hladinou, aby za nimi nemohli predátoři. Doupě mají v suchu nad hladinou, tam tráví většinu dne. „Bobr nepůjde za člověkem cíleně za potravou jako nutrie, má z něj spíš strach. Také se jako nutrie nikdy nepřemnoží,“ řekl Trávníček.

Před staletími byl bobr hojně vyskytující se zvíře, lidé ho lovili pro maso i kůži. Hubili je i jako škůdce. Bobr se postupně vrací na české území ze stanovišť na dolním Labi v Německu a v 90. letech byl vysazen na řece Moravě, odtud se dostal na Orlici a pak i na Pardubicko.

„Letos je v plánu zahájení revitalizace Červeňáku, ale bude se kácet a pracovat na pozemcích města. Bobr žije na řece a jejím okolí, což je ve správě Povodí Labe, takže se ho práce nedotknou,“ řekl Trávníček. Oblast kolem řeky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy, dodal.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, podle Haralda Olsena