Loňské sucho se zařadilo mezi historicky významné epizody sucha na území České republiky. Bylo srovnatelné s roky1904, 1947, 1994 a 2003, kdy naše území potrápily podobné události. Dopady sucha rozebírá ekologický server memza.cz.

Nejvýraznějšími dopady loňského sucha byl nedostatek vláhy pro zemědělské plodiny, nedostatek vody v tocích a zvýšené riziko požárů. Sucho negativně ovlivnilo sklizeň kukuřice, cukrové řepy, brambor, pícnin, chmele, ovoce a zeleniny. Podle zemědělců způsobilo škody za 2,6 miliardy korun. Nízké stavy vody v českých řekách pak ovlivnily výrobu elektrické energie ve vodních elektrárnách. Jen za srpen loňského roku vyrobily české vodní elektrárny o 34 % méně elektřiny než rok předchozí. V některých regionech pak došlo k úplnému vyschnutí menších vodních toků. Postiženy byly také zdroje podzemní vody. V polovině loňského srpna trpělo suchem celkem 59 % mělkých vrtů a 56 % pramenů. Takto citelné dopady sucha se neobešly bez pátrání po jeho příčinách.

Český hydrometeorologický ústav vydal na konci roku 2015 podrobnou zprávu, kde přední čeští odborníci popsali dopady a bezprostřední příčiny historicky významného sucha. Dle zprávy se na vzniku sucha podílel souběh dvou faktorů: nedostatek srážek a opakující se vlny veder. Nedostatek srážek se začal projevovat již v roce 2014 a pozvolna pokračoval v průběhu roku 2015. Do střední Evropy se nedostával dostatečně vlhký vzduch z okolních moří a z oceánu. Nedošlo tudíž k výraznějším srážkám. S výjimkou severozápadních Čech byly srážky výrazně podprůměrné a místy nedosahovaly ani 60 % normálu. Na začátku léta už byla krajina výrazně vysušená a situaci postupně zhoršovaly i opakující se vlny veder. Některé z nich byly extrémní a trvaly řadu dní po sobě. Průměrná teplota vzduchu byl od dubna do září o 1,1 °C vyšší než dlouhodobý průměr. Teplota za letní měsíce byla druhá nejvyšší od roku 1961. Vrchol sucha nastal v polovině srpna, kdy ho přerušily vydatné srážky, které krajině a vegetaci výrazně pomohly, avšak nestačily na to, aby sucho úplně ukončily. Sucho pokračovalo během září a začátku října. Situaci zlepšilo až srážkové období z poloviny října.

Daleko důležitější než bezprostřední meteorologické důvody aktuálního sucha jsou dlouhodobé trendy a předpovědi pravděpodobnosti těchto událostí v budoucnu. Častější sucha a vlny veder budou projevem změn klimatu na území České republiky podle studie z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK). Dle zmiňované studie vzroste množství tropických dnů, tedy dnů, kdy je maximální teplota o 30 stupňů Celsia a vyšší. V období 2015 až 2039 jejich počet v průměru ročně vzroste o 2 až 6 a v období 2040 až 2060 bude v Česku dokonce o 8 až 12 tropických dnů více. Podle studie poroste počet vln veder, tedy sérií šesti a více dnů s nadprůměrnými teplotami. Těch bude pravděpodobně až o pět ročně více. Modelové výsledky ukazují poměrně výrazný nárůst počtu epizod sucha. V Jihomoravském a Středočeském kraji bude podle modelů v období 2040 až 2060 více než třetina roku bez srážek. Epizody sucha, tedy období, kdy během 6 a více dní spadne méně než 1 mm srážek, budou na těchto místech častější, opakovat se budou 20 nebo vícekrát za rok.

Předpovědí suchých regionů v rámci České republiky se věnoval hydrobiolog Petr Pařil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Na základě sledování druhové diverzity v tekoucích vodách dokáže předpovídat, které vodní toky jsou z hlediska vysychání rizikové. Výsledky výzkumného projektu nazvaného Biosucho varují, že na velké části území Česka jsou menší toky vystaveny velkému riziku vyschnutí. Jako výstup projektu Biosucho vznikla interaktivní webová mapa, kde kdokoli najde, jak je jeho region náchylný na vysychání. V mapě jsou stanoveny tři kategorie ohrožení: malé, střední a velké riziko. Výsledky projektu předpovídají, že na 31 procentech České republiky je z hlediska malých toků velké ohrožení vysycháním. Riziko vysychání je na čtvrtině území střední a na 45 procentech malé. Tyto neblahé předpovědi jsou jasným signálem k opuštění stále kritizovanější fosilní energetiky a k jejímu nahrazení obnovitelnými zdroji.

Zdroj: www.memza.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová