Kvůli suchu a horkému letnímu počasí posledních let kupuje Rybářství Třeboň postupně dmychadla, která okysličují vodu. Zatím jich má deset, na různých sádkách. Firma je používá hlavně v létě, ale i při podzimních výlovech. Díky dmychadlům mají ryby i lepší podmínky. ČTK to řekl vedoucí technik chovu ryb třeboňského rybářství Zdeněk Eisert.

„V posledních letech byly problémy s vodou. Na sádky bereme vodu z rybníka, a pokud je nedostatek kyslíku, jsou různé metody. Buď se může dát na sádky aerační technika, ale každý aerátor má kolem jednoho kilowattu, dávají se většinou dva, máme přes 30 sádek, tak cena energií pak letí. Nebo se může přidat voda z rybníka, ale to jenom, pokud je určité nasycení kyslíkem. Když tam v letních měsících není, tak si tím nepomůžeme. Proto jsme přešli na dmychadla, která ženou kyslík do vody, osvědčila se,“ řekl Eisert.

Firma pořizuje dmychadla postupně. Jedno vyjde včetně rozvodů na půl milionu korun. Na svých největších sádkách v Třeboni, jež pojmou až 7000 metráků ryb, má tři. Dalšími vybavila sádky v Chlumu u Třeboně, v Lomnici nad Lužicí, Mladé Vožici a Soběslavi. Než začali rybáři dmychadla používat víc, nasazovali aerátory. Mají jich asi padesát, jsou ale energeticky náročné a lidé jim je občas kradou.

Součástí dmychadel jsou čtyřmetrové hadice, jež ve vodě vytvářejí malé bubliny. Dmychadla se používají nejvíc v létě, třeba při odchytech ryb, když není rybník vypuštěný a voda je hodně teplá. „Když potřebujeme, aby ryba rychle vytrávila, tak bublinky jsou úžasné v tom, že ryba do nich najíždí, čistí si žaberní aparát. Bublinky nám zhruba o polovinu snížily ztráty a úhyny na sádkách, hlavně v létě,“ popsal Eisert.

Rybářství pořídilo i tři menší dmychadla. Zapojilo je i při podzimních výlovech velkých rybníků, kdy se může stát, že v síti je hodně ryb namačkaných. Přes léto, kdy je ve vodě méně kyslíku, ho tam malá přenosná dmychadla dokážou dodat až přes 3,5 miligramu za hodinu.

Třeboňští rybáři investují na sádkách i jinak. „Udělali jsme posuvné pojezdy na nakládacích rampách, aby se ryba měla dobře a netrpěla. Když jezdily nakládat hlavně velké kamiony, tak nebyly tak potřeba, ale jak se rozvíjí trh, jezdí sem zákazníci s osobními auty, dodávkami, tak ryba by šla z velké výšky a dřela by se,“ řekl Eisert. Rybáři také šetří vodou. Podle technika zůstává voda na Třeboňsku průměrně sedm let, než odteče pryč. Rybníky jsou postavené kaskádovitě. Loví se od těch nejníže, aby se voda přepouštěla do jiných, nebo do Zlaté stoky, která napájí další rybníky.

Rybářství Třeboň je největší producent sladkovodních ryb v Evropě. Na tuzemské produkci ryb se podílí 15 procenty. Roční produkce činí asi 3200 tun, z toho tvoří 90 procent kapři, zbytek líni, candáti, štiky, sumci, amuři, tolstolobici a okouni. Firma má 100 zaměstnanců, hospodaří na 440 rybnících o výměře 8000 hektarů. Na vývoz jde 70 procent ryb.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto