Podivné slovo soos není modifikací jinak známého volání o pomoc, výraz „soos“  totiž znamená v chebském nářečí „močál“. Podle Facebookové verze portálu Naše voda se tak jmenuje unikátní místo severně od Františkových Lázní.

Lokalita byla v roce 1964 vyhlášena oprávněně přírodní rezervací, neboť působí jako krajina z jiného světa, hlavně díky pozdní vulkanické činnosti. Za raritu můžeme považovat například takzvaný křemelinový štít na dně bývalého jezera, který vznikl ze schránek bývalých mořských řas rozsivek, které se jinde u nás v ČR nevyskytují. Je až 7 metrů silný, mírně vypouklý.

Po tomto unikátním, 221 hektarů velkém území vede naučná stezka, dlouhá zhruba dva kilometry, po dřevěných chodnících po bývalém vyschlém slaném jezeře, z kterého je nyní rašeliniště. Provede nás místy, kde se těžila rašelina, kolem nehlubokého jezírka, a také budeme svědky vulkanické činnosti v podobě bublajícího CO2 z močálu, který má někdy takovou sílu, že vystříkne do výše. Soli zabarvené bíle, žlutě nebo načervenale vytvářejí v okolí stezky bizarní krajinu, která se mění na každém kroku. V této oblasti žijí chránění živočichové a také řada mokřadních a slanomilných rostlin.

Vyvěrají zde také minerální prameny. Nejznámější je Císařský pramen, který je středně mineralizovaná železitá sírano – uhličitano – chloridová sodná kyselka se zvýšeným obsahem berylia a arsenu. Během roku má teplotu 14 –18°C podle ročního období a je z pramenů nejteplejší. Na konci stezky lze spatřit Věřin pramen, který připomíná sud piva. Tento pocit umocňuje oxid uhličitý, který na povrchu vytváří pěnu. Nemusíme se ale bát otravy, oxid uhličitý je sice jedovatý plyn bez chuti a zápachu, ale těžší než vzduch a drží se při zemi. Navíc sebemenší závan větříku ho spolehlivě v těchto místech rozptýlí.

A jak se na toto zajímavé místo dostaneme? Vlakem do stanice Nový Drahov nebo autem za odbočkou do Františkových lázní pojedeme vpravo na Třebeň a směrem na Nový Drahov.

Facebook Naše voda