Originální možnost projít se suchou nohou v plavebním kanálu Vraňany mají v současné době návštěvníci Mělnicka. Díky opravám tamní hráze je totiž kanál, jak se přesvědčila i redakce Naší vody, v současné době mimo provoz.

Plavební kanál Vraňany – Hořín je posledním vodním dílem na Vltavě před tím, než se Vltava vlévá do Labe. Vybudován byl v letech 1902 až 1906. Jedná se o soustavu jednotlivých staveb, tvořících technicky složitý systém, umožňující překonat nejobtížnější úsek Vltavy za Prahou. Celé dílo tvoří jez mezi obcemi Dědibaby a Vraňany, plavební kanál, povodňové uzavírky ve Vraňanech, plavební komory v Hoříně, dělící kanál na horní a dolní a od roku 2006 také malá vodní elektrárna, která je na jezu. Celý plavební kanál má délku více než 11 kilometrů a necelý kilometr před jeho ústím do Labe (vlastní řeka Vltava se vlévá do Labe dříve) jsou dvě plavební komory, překonávající spád 850 centimetrů, umístěné vedle sebe. Povodňová uzavírka byla v letech 2005 a 2006 přestavěna, byla zvýšena průjezdní šířka z 12 na 20 metrů a uzavírka je dimenzována na stoletou vodu. Vodní elektrárna vystavěná v letech 2004 až 2006 a má Kaplanovu turbínu s průměrem kola 3.350 mm, hltností 80 metrů krychlových/s a výkonem 2.750 kW. Součástí elektrárny je také štěrbinový přechod pro lososovité ryby. Původně byla součástí kanálu ještě vorová propust, ta byla ale při úpravách kanálu v roce 2005 zasypána a prostor slouží jako manipulační plocha.

Celý kanál je vzhledem ke své malé šířce (18 – 39 metrů) jednosměrný a je řízen světelnou signalizací. I tak je pro jistotu na třiapůltém kilometru jedna výhybna. V minulosti se zde natáčel poslední díl Majora Zemana – „Loď do Hamburku“.

Poznatek redakce: V plavebním kanále je velmi poškozena hráz, na které v současné době probíhají opravy. Kanál je tudíž celý vypuštěný. Smutný je ovšem pohled na zbylé živočichy, kteří přežívají v malých, vysychajících loužích – jezírečkách. Není jich mnoho, ale pohled na zoufale křižující škeble, mrtvé raky, malé rybičky není vůbec příjemný. Fotoreportáž z návštěvy lokality si můžete prohlédnout na facebookové verzi portálu Naše voda. Ta obsahuje i fotografie malé vodní elektrárny Vraňany.

Zdroj: Facebook Naše voda