Zrušený vojenský újezd Brdy ukrýval a stále ještě ukrývá velmi atraktivní lokality – mezi ty nejkrásnější patří soustava dvou Padrťských rybníků. Navštívila je i redakce portálu Naše voda – potenciální zájemce ale upozorňujeme, že do újezdu je zatím vstup povolen pouze o víkendech. Foto – klikni zde!

Formálně byl totiž újezd zrušen rozhodnutím Vlády ČR na jaře letošního roku, až do konce roku 2015 ale stále vojenským újezdem je. Tím přestane být teprve od 1.1. 2016, to ale doufejme neznamená, že se stane okamžitě terčem nájezdů turistů. Byla by to velké škoda, příroda je tu stále ještě téměř panenská, žije v ní mnoho vzácných živočichů (my jsme měli možnost spatřit a natočit například užovku obojkovou – její foto najdete na doprovodné fotoreportáži, která je tradičně na facebookové verzi našeho portálu) a množství rostlin. I proto by bylo žádoucí, aby se naplnil zatím jen záměr, podle kterého by měl být prostor vojenského újezdu vyhlášen od počátku příštího roku chráněnou krajinnou oblastí.

Samotné Padrťské rybníky existují více než čtyři století. Území, na němž rybníky vznikly, bývalo hranicí dvou panství – mirošovského a rožmitálského. Od poloviny 16. století měly oba tyto správní celky jediného majitele, a to vysokého úředníka a oblíbence krále Ferdinanda I. Floriana Gryspeka z Graspachu. Protože to byl nesmírně bohatý šlechtic a dobrý hospodář, byl to s největší pravděpodobností právě on, kdo dal zrod Padrťským rybníkům. Přímý doklad o jejich založení a budování neexistuje, avšak urbář z roku 1565 již uvádí dva největší rybníky tohoto Gryspekova panství: Hořejší a Dolejší Padrť.

Ve druhé polovině 16. století začíná pod hrází Dolejšího Padrťského rybníka vznikat vesnice Padrť. Snad navázala na osadu budovatelů díla. Její výraznější rozvoj nastává až ve století následujícím, kdy se Padrť stala železářským střediskem. Největší železářská konjunktura byla v Padrti v 18. století, tedy v čase, kdy Podbrdsko představovalo hlavní železářskou oblast Čech. Za první republiky se Padrť stala rekreačním místem, na březích byly pořádány skautské tábory. Ortel nad Padrtí, stejně jako nad dalšími vesnicemi vnitru Brd byl vyřčen v roce 1952.

Padrťské rybníky svou nadmořskou výškou 630 metrů nad mořem jsou nejvýše položenými hospodářskými rybníky ve středních Čechách. Hořejší Padrťský rybník má výměru 115 ha, je však poměrně mělký. Tento rybník je obklopen nádhernými lesními porosty, je napájen řadou drobných lesních přítoků, což předurčuje vyšší kyselost vody. Dolejší Padrťský rybník je menší, jeho výměra je 65 ha a je napájen výtokem z Hořejšího Padrťského rybníka. Tento rybník je obklopen loukami a bezlesím, čímž připomíná více klasické Jihočeské rybníky. Vzhledem ke své poloze a okolním lesům jsou Padrťské rybníky jedny z nejčistších v Čechách. Na obou rybnících hospodaří VLS hořovice – Lesní správa Mirošov. U lesní správy pracuje rybářská skupina, která zajišťuje ekologický chov ryb, především kapra. Padrťský kapr se každoročně distribuuje do obchodní sítě a je svou kvalito a výbornou chutí známý. Průměrný výlov je 40 – 50 tun.

Hráze rybníků jsou původní z dob založení rybníků pravděpodobně z konce 14., či počátku 15. století. Jsou zemní, sypané, homogenní a návodní strana je zčásti kryta kamennou rovnatinou. V hrázích jsou bezpečnostní přelivy. Z Dolejšího rybníka vytéká řeka Klabava, Dříve se až za Dobřív nazývala Padrťský potok. Účelem vodohospodářského díla kromě chovu ryb je akumulace vody pro vodárny Strašice, Rokycany, Železárny Hrádek a další menší odběratele, vyrovnání průtokových vod, zmírnění velkých vod a zásoba požární vody.

Naše voda, foto Naše voda – Nina Havlová