Pohledů na naší největší vodní plochu – vodní nádrž Lipno, je i díky její velikosti nekonečně mnoho. Některá panoramata ale již zanikla, zánik jiných se chystá. I taková, kromě pohledů dokumentujících letošní opravdu nízký stav vody, mapovala redakce portálu Naše voda.

Fotoreportáž i videoreportáž si můžete standardně prohlédnout na facebookové verzi našeho portálu. Najdete tam i dobový pohled na takzvané „srdce Vltavy“, které bylo vidět v srpnu roku 1984, kdy byla z technických důvodů zatím nejvíce uměle snížena hladina Lipna, stejně tak řadu pohledů z méně navštěvované strany Lipna od Horní Plané, na nichž je vidět pařezy původně pokácených stromů jako ilustraci, jak se letošní sucho podepsalo na poklesu hladiny vodní nádrže Lipno. Redakce zaznamenala také jeden z nejhezčích pohledů na nádrž z vrchu u obce Kovářov, který je možné vidět naposledy právě letos – na původních lučních porostech totiž v současnosti vzniká stavba, která možnost pohlédnout přes kopec na Lipno navěky zničí.

Jak již bylo řečeno, Lipno představuje největší vodní plochu v ČR – délka jezera je úctyhodných 48 kilometrů a šířka v nejširším místě je 10 kilometrů. Průměrná hloubka je 6,5 metru, maximální pak 21,5 metru. Voda z Lipna by zaplnila příkop po obvodu zeměkoule jeden metr široký a 0,75 metru hluboký. Díky působení rašeliny na dně Lipna je viditelnost pod vodou maximálně 2,5 metru, voda má charakteristickou nahnědlou barvu a pH 5-7. Na Lipně je několik ostrovů a ostrůvků (některé se objevují jen při nízkém stavu vody) – největší, nejznámější a jediný pojmenovaný je Tajvan nedaleko obce Hůrka.

Výstavba přehrady Lipno začala v roce 1951 a trvala do roku 1958. Po následném napuštění (napouštění bylo zahájeno 12.10. 1958) nebylo do současné doby Lipno nikdy vypuštěno. Při napouštění bylo přitom zaplaveno zhruba 1 670 hektarů lesů, 86 hektarů takzvaných nelesních ploch – keřů a další zeleně, a podle statistik také 7 500 volně rostoucích stromů. Zaplavena byla i původní rašeliniště o rozloze 1 146 hektarů, množství pískovišť, lomů, dolů (například v Hůrce), část železniční trati mezi Horní Planou a Černou v Pošumaví, množství silnic a cest, řada budov, mlýnů a pil, několik kostelů a hřbitovů.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová