Masově zřejmě nejvyužívanější vodní plochou pro rekreaci obyvatel Brna je Brněnská přehrada (Prygl). V její blízkosti lze ale také navštívit rozsáhlý hradní areál Veveří, případně koupání a návštěvu hradu propojit. Učinila tak i redakce portálu Naše voda.

Fotoreportáž si můžete tradičně prohlédnout na facebookové verzi našeho portálu, v níž má větší prostor právě Veveří. Foto – klikni zde! Ten leží asi 12 kilometrů severozápadně od centra Brna na skále nad řekou Svratkou a v současné době jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů nejen na  Moravě, ale i v celé ČR. Z hradeb hradu, ale i z prostor uvnitř hradu se mohou návštěvníci kochat krásnými výhledy do přilehlého okolí (viz ilustrační foto). V minulosti byl hrad správním střediskem veverského panství (později veversko-říčanského panství) a patřil do katastrálního území obce Veverská Bítýška, v současné době spadá do území části Brna – Bystrc. K Veveří se váže několik zajímavostí – hrad například celkem třikrát navštívil někdejší významný britský politik Winston Churchill, spolu se svou manželkou Clementine zde strávili také část své svatební cesty po Evropě v roce 1908. K hradu se také váže pověst, podle které je Veveří jedním z několika míst, kde by se měl ukrývat poklad 12 stříbrných soch apoštolů, pocházející původně z kořisti přinesené do českých zemí knížetem Břetislavem I. z tažení do Polska. Podle legendy měly být sochy, údajně do té doby ukryté v klášteře Porta Coeli v Překláštěří u Tišnova podvodně na tamní abatyši vylákány templářskými rytíři a převezeny na jejich hrad Veveří vzápětí po zavraždění posledního z přemyslovských králů Váslava III. dne 4. srpna 1306 v Olomouci. Romantická legenda vznikla zjevně jako snaha ozvláštnit panství módní historkou o pokladu a  jejím autorem byl nejspíše některý z tehdejších hradních úředníků.

Po návštěvě hradu (pořadí lze ale podle aktuálního vývoje počasí otočit) je příjemným osvěžením koupání v Brněnské přehradě lemované po obou stranách lesy a stromy poskytující ochranu před intenzivními slunečními paprsky. V minulosti byla voda v přehradě pravidelně kontaminována přemnoženými sinicemi, v posledních letech se zejména zásluhou Povodí Moravy situace výrazně zlepšila, ale ideální nebude asi nikdy. Plocha zatopené Brněnské přehrady činí 259 hektarů, zásobní prostory pak necelých 11 milionů kubíků vody. Přehrada vznikla zatopením údolí s obcí Kníničky, i proto se původně nazývala Kníničská, a do provozu byla uvedena v roce 1940.

Naše voda a wikipedia, ilustrační foto a fotoseriál Naše voda – Nina Havlová