Bilance letošní zimy může být pro středočeské zemědělce značně nepříznivá. Prudké výkyvy počasí a teplotně nadprůměrný leden představují pro většinu plodin stěží předvídatelné riziko. Upozorňuje na to středočeská mutace deníku.cz.

Zcela devastující následky by na polní plodiny v současné době měl především náhlý a prudký pokles teplot. „Kdyby znenadání přišel mráz okolo patnácti stupňů Celsia pod nulou a bez sněhu, plodiny by to zničilo. V teplu vegetace obnovuje svou činnost, roste. Zimovzdornost tak klesá,“ vysvětluje Jan Procházka, ředitel Agro Podlesí na Kutnohorsku.

Největší riziko pak hrozí řepce olejce a obilovinám. Zvláště u odrůd pšenice, které pochází z jihoevropských zemí jako například Francie či Itálie. Nejsou totiž příliš odolné proti tuhým chladům a snáze jim podlehnou. Loňská zima, která byla teplotně podobná letošní, však ukázala i jejich výhodu. „Byla vyšší úroda, než jsme očekávali,“ prozrazuje agronom Roman Lejček z DZV Nova na Benešovsku. Podle něj na tom má však podíl více faktorů než jen počasí. Proto není jisté, že rok 2015 musí dopadnout stejně.

Rostlinám však nehrozí jen překvapivé mrazíky. Plodiny mohou strádat i kvůli plísním či různým živočišným škůdcům. Řepku loni poškodil přemnožený brouk dřepčík olejný, na něhož museli zemědělci použít ve větším měřítku insekticidní postřiky.

Mrazem nevymýcených škůdců se však obávají také sadaři. Stačit pak nemusí ani intenzivní postřiky. Rostliny totiž kvůli přemnožení škůdců čelí mnohem většímu náporu a právě ani chemická obrana nemusí vždy pomoci. „Ještě větším problémem je, pokud v dubnu přijde mrazík,“ tvrdí ovocnář Jan Šenk z Bílého Podolí na Kutnohorsku. Rostliny si totiž příliš brzo přivyknou na jaro a překvapivá zima poškodí květy a pupeny. I z tohoto důvodu si právě sadaři pochvalují delší zimu.

Na nižší teploty však netrpělivě čekají také včelaři. Místo spaní jim včely poletují po okolí. Podle jejich chovatele Aleše Křoviny to má jednu výhodu. „Alespoň se proletí a vypráší se,“ líčí včelař z Bakova nad Jizerou na Mladoboleslavsku. Hmyz si tak totiž vyčistí výkalové váčky. Kdyby je měl plné, bude kálet v úlu a hrozí jeho onemocnění. Jiné klady v bdění včel však Křovina nevidí. Problém spatřuje u teplot okolo dvanácti stupňů Celsia, které už i letos byly. Včely si začnou myslet, že je jaro a počnou plodovat. Jestliže pak přijde třeba na týden a půl mráz, mohou včely umřít hladem, a to kvůli zahřívání plodu.

Zemědělci, sadaři i včelaři se tak shodují, že nejlepší by pro ně byla zima a sníh. „Pole by mohla odpočívat, bylo by více vody v půdě,“ vyjmenovává výhody agronom Lejček. Sníh a mráz vnímá včelař Křovina spíše jako úkaz na obrázcích Josefa Lady než v přírodě. Podle něj by stačilo, kdyby přes den bylo lehce nad nulou v a noci pod bodem mrazu.

Zdroj: Středočeský deník, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová