Teplárenské sdružení České republiky na 31. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 23. dubna tři Projekty roku a jeden Počin roku 2024. Nejzajímavější teplárenské projekty byly vyhlášeny již po třiadvacáté.

V českém teplárenství skončila první etapa transformace spojená s odchodem od uhlí do roku 2030. Týkala se zejména menších a středních tepláren na úrovni okresních měst. Miliardové investice v těchto zdrojích výrazné snížily emise skleníkových plynů. K dalšímu snižování emisní zátěže přispívá i zvyšování účinnosti výroby a distribuce tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla a rozvoj soustav zásobování teplem, kde s nově připojenými odběrateli zanikají neefektivní lokální zdroje tepla.

„Dělá mi radost, že se rok od roku kvalita přihlašovaných projektů v teplárenství zvyšuje a uspět v konkurenci je stále těžší. Doufám, že tento trend bude pokračovat. Všem zástupcům realizačních týmů nejen vítězných, ale všech dokončených projektů, je potřeba pogratulovat a poděkovat jim, že svůj projekt do soutěže přihlásili,“ uvedl při předávání ocenění Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR.

Vedle dekarbonizace pokračovala v teplárnách i konverze parovodů na modernější a efektivnější horkovody. Tato kategorie projektů roku přispívá ke snížení tepelných ztrát a tím i spotřebě primárního paliva, což se samozřejmě projevuje ve snížení produkce emisí.

„Potěšila nás i kategorie rozvoj soustav zásobování teplem. Nominované projekty ukazují jasný trend zvyšujícího se zájmu o nízkoemisní dálkové vytápění. Letos se nám sešly v nominacích dva projekty teplofikace historických městských center, přepojování objektů s dožívajícími lokálními zdroji i připojení nových developerských projektů, a dokonce i průmyslových odběratelů. A máme tu také další případ přepojení bytového domu z tepelného čerpadla zpátky k teplárně,“ řekl dále Mirek Topolánek.

Od roku 2001 bylo do této celostátní energetické soutěže nominováno celkem 266 teplárenských projektů a prestižní ocenění za Projekty roku v letech 2001 až 2023 získalo 82 z nich. Oceněno bylo i 16 Počinů roku. Do užší nominace za rok 2024 bylo ve 3 vyhlášených kategoriích vybráno dalších 14 nejzajímavějších loňských projektů a 3 z nich byly oceněny tradiční cenou – křišťálovým komínem, vyhlášen byl i Počin roku.

Oceněné Projekty a Počin roku 2024:

Kategorie: Dekarbonizace a využití OZE

Teplárna České Budějovice: Druhý pilíř dekarbonizace – retrofit kotle K12 na biomasu

Kategorie: Konverze parovodů na efektivnější horkovody

Veolia Energie ČR – Teplárna Olomouc: Náhrada parovodů a propojení se špičkovou výtopnou

Kategorie: Rozvoj soustav zásobování teplem

IROMEZ s.r.o (skupina ENETIQA): Nový parovod a zelené teplo pro závod MADETA v Pelhřimově

Počin roku – Plzeňská teplárenská: Výukové středisko pro žáky SOUE ve výměníkové stanici

Oceněné Projekty roku 2024 jejich popisy

Dekarbonizace a využití OZE

Teplárna České Budějovice: Druhý pilíř dekarbonizace – retrofit kotle K12 na biomasu

Přestavba uhelného kotle K12 byla zahájena na podzim 2022, kdy byl po 43 letech provozu odstaven. S výkonem 117 MWt představoval jedno z klíčových výrobních zařízení. Retrofit, tedy úplná obnova stávající technologie za modernější a úspornější, v něm umožňuje spalovat dřevní štěpku. Náklady projektu 1,5 miliardy korun byly podpořeny Modernizačním fondem. Výkon kotle se snížil na 42 MWt a určen je pro optimalizaci výkonu teplárenské soustavy v létě a v přechodném období. Jeho kapacita doplňuje dodávky tepla z Jaderné elektrárny Temelín a z plánovaného zdroje ZEVO Vráto. Provozem nového kotle na štěpku se ušetří třetina uhlí, sníží se spotřeba neobnovitelné primární energie o 875 356 GJ ročně a sníží se emise CO2 o 81 445 tun ročně. Z uhlí vyrábí Teplárna České Budějovice teplo už jen v kotli K11, kterému generální oprava prodloužila životnost do konce desetiletí, kdy bude zprovozněno ZEVO Vráto, poslední pilíř dekarbonizace. Zemní plyn se pak bude využívat pouze jako záloha v případě nenadálých havárií nebo při stabilizaci hoření. Dekarbonizace Teplárny České Budějovice tak proběhne téměř výhradně přechodem na místní zdroje energie a paliva.

Konverze parovodů na efektivnější horkovody

Veolia Energie ČR / Teplárna Olomouc: Náhrada parovodů a propojení se špičkovou výtopnou

Stabilnější dodávky tepla a teplé vody pro téměř 30 000 domácností a stovky dalších odběratelů, snížení emisí skleníkových plynů i zvýšení odolnosti soustavy proti povodním zajistí Olomouci dokončená stavba více než osmi kilometrů nových horkovodů. Veolia Energie do konverze s podporou Národního plánu obnovy investovala bezmála půl miliardy korun. Nový systém rozvodu tepla v Olomouci je méně energeticky náročný a na výrobu tepla se spotřebuje méně paliva. Dojde k úsporám více než 45 000 GJ primární energie za rok a k významnému snížení skleníkových plynů o 5000 tun. Při rekonstrukci vzniklo také půlkilometrové propojení, které umožňuje do soustavy zásobování teplem v Olomouci zapojit kromě místní teplárny rovněž špičkovou výtopnu Olomouc. To je mimořádně důležité pro zastupitelnosti zdrojů vytápění ve městě. Dekarbonizace si totiž vyžádá rozsáhlou rekonstrukci, během níž bude nutné teplárnu dočasně odstavit. Role primárního zdroje tepla pro celou Olomouc tak bez jakýchkoliv omezení převezme právě špičková výtopna Olomouc.

Rozvoj soustav zásobování teplem

IROMEZ Pelhřimov (skupina ENETIQA): Nový parovod a zelené teplo pro závod MADETA v Pelhřimově

Představitelé společností IROMEZ s.r.o. (biomasová teplárna v Pelhřimově ze skupiny ENETIQA) a společnosti MADETA a.s. se shodli, že je v zájmu obou stran navázat spolupráci v oblasti dodávek technologické páry vyrobené z biomasy, kterou by společnost MADETA nahradila doposud používaný zdroj na zemní plyn pro svůj závod v Pelhřimově zabývající se primárně zpracováním mléka. Pro společný zájem bylo nalezeno ekonomické, technické a obchodní řešení a na jaře roku 2024 mohla začít realizační fáze výstavby. Projekt zahrnoval vybudování nového parokondenzátního potrubí o délce 740 metrů z biomasové kotelny K2 do závodu MADETA Pelhřimov. Dále úpravy na zdrojích kotelny, položení VN kabelů a instalaci optického vedení. Dílo za 53 milionů Kč bylo úspěšně zkolaudováno a v polovině roku 2024 mohly být zahájeny dodávky s předpokládaným ročním objemem 30 TJ tepelné energie v páře. Součástí projektu byla také veřejně prospěšná část, kdy IROMEZ vybudoval pro město Pelhřimov nový chodník se zábradlím, který spojuje vlakové a autobusové nádraží.

Počin roku

Plzeňská teplárenská: Výukové středisko pro žáky SOUE ve výměníkové stanici

Plzeňská teplárenská otevřela nové výukové středisko pro žáky Středního odborného učiliště elektrotechnického v Plzni. Bude ročně vzdělávat 85 elektrotechniků a instalatérů všech ročníků. Vzniklo za 7 milionů korun v nevyužitém prostoru výměníkové stanice teplárny na sídlišti Lochotín. Memorandum o vzájemné spolupráci mezi Plzeňskou teplárenskou a SOUE podepsali ředitelé obou subjektů již v listopadu 2022 a deklarovali tím zájem vytvořit vhodné podmínky pro výkon praxe žáků učiliště v souladu se školním vzdělávacím programem. Zároveň se spolupráce týká i praxe žáků učiliště přímo v Plzeňské teplárenské a v jejich dceřiných společnostech. Nově si tak bude teplárna vychovávat vlastní odborníky zejména v oborech mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení, elektromechanik pro zařízení a přístroje a elektrikář silnoproud. V objektu je vybudováno kompletní zázemí, tedy učebna, dílny i šatna. Součástí je instalace funkčního modelu výměníkové stanice, což umožní žákům praktické testování a ovládání zařízení v reálném provozním prostředí. Dále je v objektu k dispozici dobíjecí stanice pro elektroautomobily a na střeše budovy je umístěna funkční fotovoltaická elektrárna.

Zdroj a foto (počin roku): Teplárenské sdružení ČR