16.8.2017 3.44, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy
Tam, kde umírají lodě, umírají i lidé
Likvidace lodí, které již dosloužily pro námořní dopravu, představuje mimo jiné značnou zátěž pro životní prostředí. Problém na svých stránkách nedávno rozebíral server rozvojovka.cz.
Námořní lodě doslouží přibližně po 25 až 30 letech užívání. Po uplynutí této doby se jejich provoz z ekonomických důvodů již nevyplatí a jsou nahrazeny mladšími a modernějšími. Nicméně ty vysloužilé je nutné zlikvidovat. Tento proces je však přísně regulován a je velmi drahý. Z tohoto důvodů probíhá demontáž lodí v zemích, kde se na regulace, které mají ochránit pracovníky i životní prostředí, nehledí. Jedná se zejména o země, jako je Indie, Pákistán a Bangladéš. Tam se demontážní práce přesunuly zejména v 80. letech 20. století ze Severní Ameriky a východní Asie. Dnes se zde demontuje na 80 % veškerých světových lodí (ILO 2017). Likvidace lodí znamená pro tyto země nemalé finanční přínosy. Materiál získaný z této činnosti využívají zejména ve svém strojním průmyslu, veškerý materiál z vysloužilých lodí je znovu použit. Vytváří také množství pracovních míst, a to zejména pro chudé a marginalizované skupiny obyvatel. Jedná se většinou o migranty přicházející z chudých regionů (World Bank 2010).
Jedno nechvalně proslulé lodní vrakoviště se nachází v bangladéšském Čattagrámu. Z výšky toto místo vypadá jako namalované, protože se ve vodě míchají různé chemikálie a tvoří barevné obrazce. Jakmile jsou lodě dotaženy na toto vrakoviště, jsou z nich odčerpány veškeré kapaliny – nafta či motorový olej. Tyto kapaliny jsou následně prodány. Následuje další demontáž součástek, které se dají dobře prodat, jako jsou baterie, měděné vodiče, ale například i záchranné čluny. Pak dělníci rozřežou lodě na co nejmenší kousky, ty se následně roztaví a použijí jako materiál do stavebnictví (The Guardian 2012).
Nebezpečné pracovní podmínky
Dělníci ovšem pracují v podmínkách, které jsou nebezpečné životu. Dostávají navíc minimální mzdu. Den za dnem se bosí brodí ve vodě, která je zamořená nebezpečnými chemickými látkami a lodě rozebírají holýma rukama bez jakýchkoliv ochranných pomůcek. Jediné, co mají k dispozici, jsou autogeny, díky kterým mohou loď porcovat (ILO 2017). Závažné pracovní úrazy jsou v těchto končinách na denním pořádku. Často se stane, že na nějakého dělníka spadne kus železa, nebo že zahyne při výbuchu zbytkového plynu. Nadřízení na ně však tlačí, aby se o podobných událostech nikde nezmiňovali. Jelikož se dělníci bojí o své platy, mlčí. Kolem vrakoviště vyrůstají chudinské čtvrti, kde žijí početné rodiny. Na likvidaci lodí mnozí bohatnou, nicméně to jistě nejsou dělníci, kteří při práci nasazují své vlastní životy (Gwin 2014).
Dopady na životní prostředí
Kromě porušování lidských práv dochází v těchto oblastech i k závažnému znečišťování životního prostředí. K výrobě lodí je často použito toxických látek jako azbest, amoniak či olovo. Při demontáži se uvolňují do mořské vody. To má za následek narušení rovnováhy mořského života. Uvolněný materiál z likvidovaných lodí se velmi snadno dostane i do pobřežní půdy, jedná se především o železné fragmenty. Tato činnost urychlila v okolí vrakovišť a přilehlých oblastech pobřežní erozi a zvýšila zakalení mořské vody. Na mořské hladině v těchto oblastech lze nalézt olejový film a tzv. tukové kuličky. To může mít za následek snížení intenzity světla dopadajícího pod hladinu, což s sebou přináší problém s výměnou kyslíku a oxidu uhličitého. To způsobuje toxicitu, která neblaze ovlivňuje život mořských živočichů, zejména planktonu, který je nedílnou součástí potravních řetězců. Ohrožení mořského života znamená také ohrožení rybolovu. Už tak narušená biodiverzita moří a oceánů právě neadekvátním rybolovem, se může ještě zhoršit (European Union 2016).
Bangladéš možná nyní čerpá z likvidace lodí nemalé finanční prostředky, nicméně tím zásadně narušuje životní prostředí, což se proti této zemi může v budoucnu obrátit. Především pokud vezmeme v potaz, že většina pobřeží této země leží pod úrovní hladiny moře. Často se mluví o tom, že klimatické změny způsobí zaplavení velké části bangladéšského pobřeží (Gwin 2014).
Je třeba zabezpečit bezproblémovou likvidaci lodí, což s sebou nese nutnost správného skladování, přepravy a likvidaci nebezpečných látek. K sehnání investic na tento proces lze využít partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem. I když to může v první fázi znamenat značné finanční výdaje, Bangladéši se tato investice jistě vrátí (ILO 2009).
Zdroj a foto: www.rozvojovka.cz
16.8.2017 3.44, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzyAktuality
Sobotní večerní a posléze další noční déšť způsobily potíže na řadě míst
Akt. 16.6.2024 10.19Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině
KHP radí v napouštění bazénů z vlastní vodovodní přípojky
Akt. 15.6.2024 11.59Rubrika: Vodovody a kanalizace