Devět pokusných záhonů na pěstování kukuřice a různých druhů zeleniny vyrostly na českobudějovické čistírně odpadních vod ČOV). Informuje o tom regionální mutace deníku Právo s tím, že cílem pokusu je zjistit, jak se látky, které se vyskytují ve vyčištěné odpadní vodě a kalech chovají v půdě a jak se dostávají do rostlin.

Vyvýšené záhony jsou v blízkosti dosazovacích nádrží, kde je vyseta kukuřice a zelenina. Rostou ve stejné půdě, ale každý ze záhonů je jinak zaléván a hnojen. Některé záhony se zalévají pitnou vodou, další vyčištěnou odpadní vodou a do některých je přimícháván kompostovaný kal z čistírny.

Na projektu se podílí Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Biologické centrum AV ČR i Český hydrometeorologický ústav. „Mimo jiné sledujeme teplotu a vlhkost vzduchu, sluneční záření, průsaky půdního roztoku i šíření látek v půdě a změn mikrobiálního společenství. Z rostlin budeme v různých stadiích růstu odebírat vzorky, z nichž budou hodnoceny koncentrace jednotlivých látek,“ řekla Radka Kodešová z ČZU. Záhony zůstanou na čistírně odpadních vod minimálně tři roky.

Demonstrační projekt týkající se využití recyklované vody z ČOV prezentoval přitom Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT Praha také na pražské Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) ve středu 19. května letošního roku. I v tomto případě je cílem opětovné využívání vyčištěné vody z ČOV, například při ošetřování městské zeleně, v průmyslu nebo v zemědělství, a to sledováním obsahu možných kontaminantů v biomase rostlin.

Právo, Naše voda, ilustrační foto (čištění vody na ČOV) Naše voda – Nina Havlová