Množící se žádosti zemědělců převést obhospodařované travní porosty do kategorie „úhor“ nejsou v souladu s tuzemskou ani evropskou legislativou. Žadatele na to upozorňuje ve svém zpravodajství Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

„Dle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, § 3 odst. 4, se úhorem rozumí: „zemědělsky obhospodařovaná orná půda ležící ladem, včetně ploch vyňatých z produkce v souladu s požadavky stanovenými v předpise Evropské unie 8), která byla v bezprostředně předcházejícím období nejméně po dobu 1 roku vedena v evidenci půdy s kulturou standardní orná půda, chmelnice, vinice, ovocný sad, rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, jiná trvalá kultura nebo školka,“ připomíná SZIF.

Úhor podle SZIF vznikne přírodním osemeněním, založením porostu plodiny nebo udržováním bez porostu. Úhor je nejméně jedenkrát ročně sečen, mulčován nebo pasen, včetně sečení nedopasků, a to v době od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku. Úhor bez porostu je udržován mechanickou kultivací nebo chemickými prostředky. „Ve výčtu zemědělských kultur, které musí předcházet kultuře U (úhor), není vyjmenovaná kultura G (travní porost), tudíž taková změna není přípustná,“ zdůrazňuje SZIF.

Snahy zemědělců převést travní porosty na úhor pravděpodobně souvisí s plánovanými změnami podmínek Společné zemědělské politiky EU, která zavádí povinnost určitého procenta takzvaných neprodukčních ploch jako podmínku příjmu některých dotací. Právě úhor by měl do neprodukčních ploch spadat.

SZIF, Naše voda, ilustrační foto (travní porost) archiv Naše voda