Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) bude v příštích letech mimo jiné také dotačně podporovat krajinné prvky, například v rámci navrhovaného programu „Neproduktivní investice na podporu biodiverzity – tvorba krajinných prvků s vazbou na biodiverzitu a krajinu“.

Píše se o tom v informačním přehledu SZIF. V současné době má přitom každý zemědělec či uživatel zemědělské půdy povinnost evidovat krajinné prvky v LPIS – systému evidence využití zemědělské půdy. V současné době je na zemědělské půdě evidováno zhruba 231 mokřadů, 38 876 solitérních dřevin, 64 228 skupin dřevin, 23 příkopů, 1 649 stromořadí, 383 teras, 20 326 mezí a 681 travnatých údolnic (údaje z roku 2018). Reálné množství všech typů krajinných prvků je ovšem několikanásobně větší. Podle jejich umístění na pozemku se dále prvky rozdělují na vnitřní a vnější krajinné prvky. I když se evidují oba zmíněné typy, množstvím převládají ty vnitřní. Důvod je jednoduchý, vztahují se na ně platby vázané na plochu, na jejich vlastní výměru. Vnitřní krajinný prvek je ze všech stran obklopen zemědělsky obhospodařovanou půdou, jednou nebo více kulturami, nebo jedním či více uživateli. Přitom se žádným svým okrajem nedotýká vnější krajiny, která je definována jako les, obec, silnice či jiná nezemědělská kultura. Nové vnitřní krajinné prvky téměř nevznikají. Pouze se velmi důkladně evidují ty stávající. Naopak vzniká stále více nových vnějších krajinných prvků. Budují je obce, spolky, Státní pozemkový úřad či jiné subjekty. Jejich nejčastější podobou jsou mokřady a stromořadí. Ty jsou ale vyloučeny z plochy produkční krajiny, a tím i plateb vázaných na plochu.

Jaká je funkce krajinných prvků? Nic neprodukují, ale přitom napomáhají členění krajiny, její mozaikovitosti, biologické rozmanitosti. Čím více je ekosystém složitý, členitý a pestrý, tím je stabilnější. Bohužel také zároveň hůře obhospodařovatelný lidmi. Tedy pravým opakem toho, o co člověk usiluje – snadnou a levnou produkci. Jedna z hlavních funkcí prvků v krajině je jejich úloha při koloběhu vody. Vodu stékající po spádnici mohou např. meze, budované naopak po vrstevnici, zastavit. Napomáhají tak jejímu lepšímu zasakování do hlubších vrstev půdy. Voda vypařovaná porostem na mezi následně ochlazuje ovzduší. Krajinné prvky významně ovlivňují rovněž erozi půdy. Další funkcí krajinných prvků je podpora zachování biologické rozmanitosti. Převážně pro volně žijící organizmy, které je využívají jako úkryt, místo k hnízdění, hledání potravy, orientaci v krajině a jiné. Různorodé drobné krajinné struktury v zemědělské krajině jsou jako „krajinné prvky“ předmětem společenského, právem chráněného zájmu k jejich zachování v původním stavu bez nežádoucích vlivů lidské činnosti. Proto je nutné věnovat jejich ochraně patřičnou pozornost.

Z výčtu ekologicky významných krajinných prvků je podporováno v probíhajícím programovém období Programu rozvoje venkova (PRV) jen zalesňování a údržba krajinotvorných sadů. V současné době se však připravují i zcela nové intervence. Funkčně nejblíže krajinným prvkům bude možno žádat o podporu v rámci intervence „agrolesnictví“ na orné půdě, nebo travním porostu. Samotné krajinné prvky bylo, je a bude také možné realizovat v rámci společných zařízení po komplexních pozemkových úpravách realizovaných Státním pozemkovým úřadem. Rovněž financovaných z PRV. Další možností podpory tvorby krajinných prvků je Program péče o krajinu v gesci Státního fondu životního prostředí. Krajské samosprávy dočasně financují krajinné prvky dotacemi pro myslivce.

SZIF, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová