Komunisté považovali jachting za buržoazní úchylku, připomíná v Hospodářských novinách Jiří Leschtina. Je proto podle něj neuvěřitelné, že zákaz byl zrušen až nyní – po čtyřiceti letech.

Stejně neuvěřitelné ale podle něj je, že povolení jachtingu úřady svobodného státu sešněrovaly jiným výstřelkem – zákazem nočního kotvení. Ptát se po důvodech není koho. K pasáži vyhlášky, která všem registrovaným plavidlům zapovídá kotvit od západu do východu slunce mimo státem vymezená místa, se nikdo nehlásí. Vznikla na ministerstvu dopravy a k dispozici je jen kuriózní vyjádření ministerstva zemědělství, které zdůvodnilo žádost o zákaz kotvení nutností „manipulace s vodními díly dle potřeby“, a to zejména „v době ledových jevů“ nebo povodní.

Nechme stranou, kolik asi plavbychtivců bude obléhat břehy v době ledových jevů. Podstatnější by bylo dozvědět se, v čem je noční kotvení větším ohrožením státních zájmů než kotvení denní. Neviditelní autoři nevysvětlují, proč uvalují zákaz jen na registrovaná plavidla, a ne na lodě s nižší kubaturou motoru, které evidenci nepodléhají. To je jasné porušení rovnosti před zákonem, vhodné pozornosti ústavních soudců.

Zákazu už stačili populisticky požehnat někteří přiříční a příjezerní starostové – většinou s obligátním poukazem na nepořádek, který po sobě zanechají divocí noční kotvisté. Proč ale úřady vyvolávají dojem, že nepořádní jsou pouze majitelé registrovaných lodí, a nikoliv ostatní uživatelé vodních hladin? Včetně rybářů, kteří tráví na březích hodiny a hodiny, a to v nepřeberném počtu?

Vždycky, když úřední místa neumí nebo nechtějí odpovědět na triviální otázky, lze za tím tušit čertovinu. V tomto případě zřejmě vycítili v uvolnění embarga na plavbu příležitost podnikavci, kteří by rádi dlouhé kilometry břehů proměnili v lodní kempy, v nichž by pronajímali místa nočním plavidlům. Přístup k těmto pozemkům vlastněným státem se tak může stát dalším z korupčních zdrojů.

Romantika okamžitých improvizací při plavbě i kotvení tak končí dřív, než začala. Volné putování vodami, běžné v Evropě, se může změnit na krkolomně plánované přesuny od jednoho povoleného kotviště k druhému.

Zákaz nočního kotvení proto není ničím jiným než omezováním svobody jednotlivce. Právě takovým, v jakých si libují utažené režimy, jež také někdy dospívají až k zákazu nočního vycházení.

Zdroj: Hospodářské noviny, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

17.6.2015 10.12, Rubrika: Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla