22. 5. 2019

1.2.2019 8.20, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Světový den mokřadů: Tématem je klimatická změna

Tématem letošního Světového dne mokřadů, který připadá na 2. února, je klimatická změna. Tu doprovázejí výkyvy počasí, jako jsou dlouhotrvající sucha či povodně. O mokřady se v Česku stará také Agentura ochrany přírody a krajiny.

Jsou to právě mokřady, které se zásadní měrou podílejí na koloběhu vody v přírodě, pozitivně ovlivňují podnebí a zároveň poskytují domov a potravu mnoha vzácným druhům rostlin a živočichů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se podílí na zadržování vody v krajině a spravuje krajinotvorné programy (př. Program péče o krajinu či Program obnovy přirozených funkcí krajiny), které jsou zdrojem financí pro potenciální projekty. Evropský Operační program Životního prostředí od roku 2014 poskytl na opatření, která napomáhají v krajině zadržovat vodu, zhruba 2 miliardy Kč.

AOPK při příležitosti Světového dne mokřadů prezentovala několik svých zajímavých projektů. Patří mezi ně obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, budování tůní v Českém středohoří a na Vysočině, obnova rašelinišť v Beskydech, či rozsáhlý projekt, který by měl mimo jiné zlepšit kvalitu vody v Máchově jezeře.

„Právě díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se daří udržovat a obnovovat zamokřená území. Ta fungují jako houba, když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. V posledních letech jsme podpořili stovky projektů na obnovu a údržbu mokřadů,“ říká František Pelc, ředitel AOPK ČR, a dodává: „Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla.“

Přehled více než dvou tisíc našich mokřadů – od těch s mezinárodním významem po mokřady lokálního charakteru – najdete na http://mokrady.ochranaprirody.cz/

Příklady zajímavých projektů

Olomoucký kraj, obnova řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví

Jeden z nejdelších souvisle opevněných úseků řeky se dočkal revitalizace

Čtyřkilometrový úsek koryta poblíž Štěpánova a Horky nad Moravou měl sice přirozenou trasu, avšak kamenný zához bránil meandrování koryta. Na místo nastoupily kráčející bagry, kamenný zához vytřídily a z některých kamenů vytvořily další ostrůvky, výhony a dnové pásy. Toto řešení je také efektivní a velice levné. Největším přínosem celého projektu je oživení největší moravské řeky, díky kterému bude koryto postupně měnit svoji trasu i charakter břehů. Již teď tu lze sledovat stovky metrů příkrých hlinitých břehů, kde mohou na jaře hnízdit ledňáčci či břehule. Taktéž dalším ptačím druhům (kulíci a pisíci) přibude díky štěrkovým lavicím řada nových hnízdících možností. Rozlévání vody v přirozených meandrech také podpoří zadržení vody v okolních lužních lesích. Na projekt přispěl Operační program Životní prostředí v celkové výši zhruba 4 mil. Kč.

Liberecký kraj, Opatření v povodí Robečského potoka v národní přírodní památce Swamp

Posílení ochrany vzácných rašelinných biotopů

Cílem bylo ochránit unikátní společenství řas, cévnatých rostlin a bezobratlých organismů v rašelinných jezírkách před průnikem vody z Máchova jezera. Dalším úkolem bylo zlepšit kvalitu vodu v Máchově jezeře a stav přilehlých mokřadů zamezením přitékajícího sedimentu z blízkého Břehyňského rybníka. Zdrojem financí byl Operačního programu Životní prostředí. Konkrétní opatření v terénu popisuje Ladislav Pořízek z AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj: „Rekonstrukce hrázky v NPP Swamp pomáhá uchránit toto unikátní a historicky proslulé naleziště vzácných druhů řas i vzácné hrotnosemenky hnědé před průnikem vod s odlišným chemismem. Odbahnění pak, společně s úpravou rybí obsádky, umožňuje zlepšovat kvalitu vody v Máchově jezeře, což má pozitivní vliv i na okolní mokřadní fenomény. Pravidelné sečení mokřadních luk v NPP Swamp nám pak pomáhá uchovat vzácné druhy rostlin, například orchidejí hlízovců či prstnatců.“

Plzeňský kraj, přírodní rezervace Nový rybník

Mokřady pro obojživelníky

Nový rybník je jedna z nejmladších přírodních rezervací v Plzeňském kraji a byla vyhlášena na ochranu hnízdících a migrujících ptáků. V loňském roce zde AOPK ČR na svých pozemcích vytvořila tři tůně a rozšířila tak mokřadní biotop. Z odtěžené zeminy byla v jejich blízkosti vytvořena “hnízdní stěna”, která by měla sloužit k hnízdění břehulí a ledňáčků. Celá akce byla financována z programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny v hodnotě 577 397 Kč.

„Nově vytvořené tůně by měly sloužit pro rozmnožování obojživelníků, kteří jsou v centrální vodní ploše pod velkým tlakem zde hnízdících racků. Zajímavým prvkem je vybudování hnízdní stěny. Ta má sloužit pro ptáky, kteří vyvádějí mláďata v norách v březích přirozených toků. Takových je v naší krajině nedostatek,“ doplnil Zdeněk Myslík z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Český les.

Moravskoslezský kraj, Kozmické ptačí louky

Obnova tůní a revitalizace mokřadu

Nivu řeky Opavy u obce Kozmice tvoří systém mokřadů a květnatých podmáčených luk. Je domovem celé řady ptačích druhů, obojživelníků a hmyzu. Nynější projekt navazuje na přechozí a spočívá ve vybudování komplexu 11 tůní různých velikostí a hloubek s jiným sklonem svahu. Napomáhá tak obnově vodního režimu a zadržení vody v krajině. Nové vodní plošky byly ihned zabrány řadou obojživelníků, zejména ropuchou zelenou a následně se v okolí tůněk objevila hnízda řady ptačích druhů (kulík říční, čejka chocholatá, racek chechtavý či vodouš rudonohý). Akce byla podpořena z Operačního programu Životní prostředí s celkovými náklady 7,5 mil. Kč.

Kraj Vysočina, přírodní učebna Hliníky v Křižánkách

Odpadky nahradí obojživelníci a vážky

Přírodní učebna Hliníky leží u obce Křižánky na okraji přírodní rezervace Meandry Svratky u Milov. Toto místo dříve sloužilo k těžbě jílu, po které zde zůstaly terénní deprese. Ty se postupem času zaplnily vodou a plocha zarostla náletovými dřevinami. Taktéž zde vznikla černá skládka. Za společného úsilí AOPK ČR (Správy CHKO Žďárské vrchy), Sdružení Krajina, obce Křižánky a základní školy Křižánky se povedlo lokalitu vyčistit a revitalizovat zdejší tůně. Doplněno bylo zázemí pro terénní výuku křižáneckých školáků, hadník a hmyzí hotel. Akce byla podpořena z Programu obnovy přirozených funkcí krajiny částkou 113 445 Kč.

„Na této akci je kromě obnovy mokřadního biotopu také velmi cenná spolupráce mezi místními občany a ochranou přírody. To, že se lidé vlastníma rukama podíleli na obnově této lokality, mělo obrovský význam. Určitě teď nebude hrozit, že by zde opět vznikla černá skládka,“ konstatuje Petra Doležalová z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.  

Kraj Vysočina, rybník Dolní Bradlo u Jihlavy

Nové tůně pro kuňku obecnou a další živočichy

Kuňka obecná zde byla dříve hojně rozšířená, ale v posledních letech kvůli nevhodnému hospodaření téměř vymizela. V roce 2018 se tu vybudovaly nové tůně, které ve spojení s okolní mozaikou vodních ploch, rákosin a luk poskytují vhodné prostředí pro kuňku i ostatní obojživelníky. Zdrojem financí byl Program obnovy přirozených funkcí krajiny, s jehož pomocí tu bylo vytvořeno celkem 535 m2 tůní za 78 150 Kč.

„Ač se zdá budování nových vodních ploch poblíž stávajících zbytečné, není tomu tak. Mnozí živočichové potřebují ke svému životu odlišné podmínky než ty, které panují v rybničních soustavách ovlivněných rybí obsádkou. Snad právě díky těmto drobným zásahům budeme moci i do budoucna slýchat hlas kuňky a sledovat kroužící ptáky nad hladinou. Tůně navíc pomáhají v době sucha k retenci vody v krajině,“ řekl Martin Černý z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy.

Ústecký kraj, tůně u obce Touchořiny v CHKO České Středohoří

Zemědělec vrací vodu do krajiny

Z iniciativy místního zemědělce Petra Horčíka vzniklo v posledních dvou letech deset nových tůní o velikostech mezi 40 až 160 m2. Během horkého léta 2018 byly navzdory okolnímu suchu tůně dostatečně zaplněny vodou, a proto poskytly útočiště pro řadu živočichů vázaných na vodu. Vhodné místo pro rozmnožování zde našel i čolek obecný, čolek horský, čolek velký a ropucha obecná, skokan štíhlý či skokan hnědý. Náklady na zbudování tůní byly pokryty z Programu péče o krajinu,

Moravskoslezský kraj, podmáčené a rašelinné smrčiny v CHKO Beskydy

Revitalizace nejvzácnějších lesních biotopů

Podmáčené smrčiny s drobnými rašeliništi se v Beskydech vyskytují jen na několika málo místech, například v údolích Černé Ostravice, Velkého potoka a Čeladenky na Podolankách. Ohrožuje je vysušování. Projekt z Operačního programu Životní prostředí napomohl obnově jejich vodního režimu pomocí hrazení starých odvodňovacích příkopů dřevěnými přehrážkami, jejich obnovou a mapovaním již existujících přehrážek. Cílem této revitalizace bylo zpomalit odtok vody a zajistit opětovné zavodnění na lokalitách. V roce 2018 také došlo k výřezu smrků na nejcennějších rašeliništích v Černé Ostravici, kde se vyskytují vzácné rašelinné druhy rostlin jako suchopýr pochvatý a rosnatka okrouhlolistá.

Zdroj: AOPK

1.2.2019 8.20, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

VÝSTAVA VODOVODY-KANALIZACEVÝSTAVA VODOVODY-KANALIZACE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Květen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2