Zástupci více než 160 států světa se v Montrealu dohodli na přelomovém plánu pro ochranu biodiverzity do roku 2030. Díky přijatému Globálnímu rámci významně vzroste podíl chráněných území na souši i na moři, vznikne robustní zdroj financování ochrany živé přírody a postupně se sníží množství používaných pesticidů.

„České předsednictví má na svém konci být na co hrdé. Podařilo se nám vyjednat ambiciózní dohodu, o kterou Evropská unie celou dobu bojovala. Klíčové je, že finální text obsahuje jasně definované a měřitelné cíle, a především systém monitoringu, díky kterému dokážeme měřit skutečný pokrok,“ vysvětluje Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Globální rámec pro biologickou rozmanitost vytváří systém, který přinese rekordní sumu na ochranu biodiverzity na celém světě. Z dnešních zhruba 100 miliard USD se suma zvýší až na 200 miliard USD ročně do roku 2030. To znamená i dvojnásobné navýšení prostředků od rozvinutých zemí pro ty rozvojové. Do roku 2025 by mělo být k dispozici nejméně 20 miliard USD a 30 miliard USD do roku 2030. V rámci Globálního fondu životního prostředí (GEF) vznikne nový, samostatný a flexibilní Globální fond pro biodiverzitu, který umožní rychlejší mobilizaci finančních prostředků.

Stejně tak se má výrazně snížit objem škodlivých dotací, které patří mezi hlavní příčiny poklesu biodiverzity. V praxi jsou to často vládní programy, které ve svém důsledku poškozují přírodu nebo vedou k neudržitelnému využívání přírodních zdrojů. Příkladem mohou být dotace na monokulturní porosty, které dostávají přednost před pestrou přírodu nebo dotace na chov konkrétních živočišných druhů. Objem takto využívaných finančních prostředků klesne do roku 2030 až o 500 miliard USD. Takto uvolněné peníze mohou být naopak využity tak, aby podpořily hospodaření vhodné pro podporu biodiverzity.

Schválený rámec také obsahuje zásadní kroky ke zlepšení současného stavu přírody a krajiny. Do roku 2030 má být obnoveno 30 % poškozených ekosystémů, a to jak suchozemských, tak mořských. Dále má být 30 % celosvětové souše, vodních toků, pobřežních i mořských oblastí do roku 2030 ve správě ochrany přírody. Ke stejnému datu má na celém světě o polovinu klesnout využívání pesticidů. A velmi významná je dohoda na snížení nadměrných ztrát živin, které poškozují životní prostředí o polovinu. Díky tomu se nebudou do životního prostředí šířit látky jako je fosfor nebo dusík. Dalším cílem je snížení šíření invazních druhů nejméně o 50 % do roku 2030.

„Zásadně důležité je i to, že se podařilo prosadit principy, díky kterým by mělo dojít k obnově biodiverzity ve městech nebo běžně využívané krajině. Podstatně tak vzroste množství míst, kde se budou moct do krajiny vrátit a nerušeně rozvíjet dříve běžné druhy rostlin nebo živočichů. I proto musí postupně vzrůst podíl udržitelného zemědělství, rybářství nebo lesnictví,“ vysvětluje Miko.

Globální rámec pro biologickou rozmanitost je součástí Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity – CBD). Ta vznikla v roce 1992 a má tři základní cíle: zachování biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů, které plynou z využívání genetických zdrojů. Smluvní strany jsou povinny inventarizovat a monitorovat biologickou rozmanitost, začlenit koncepty ochrany a udržitelného rozvoje do národních strategií a hospodářského rozvoje a zachovávat domorodé postupy ochrany přírody.

MŽP, ilustrační foto Naše voda