Svaz šumavských obcí odmítl návrh ministerstva životního prostředí na novou zonaci v Národním parku Šumava. Návrh podle starosty obce Modrava a mluvčího svazu Antonína Schuberta prohlubuje neprůhlednou péči o největší lesnatý národní park ve střední Evropě, vhání do nejistoty místní a přírodu národního parku ještě víc uzavírá před návštěvníky. Schubert to sdělil ČTK.

Nové vymezení zón plyne z novely zákona o ochraně přírody schválené v minulém volebním období. Novela stanovila nová pravidla pro všechny čtyři národní parky, tedy i v Krkonoších, Českém Švýcarsku a v Podyjí.

„Návrh na vyhlášení zón je špatným výsledkem dvouleté práce orgánů ochrany přírody, který dokazuje, že jejich jediným motivem je honba za co největší částí národního parku, na níž se nebude zasahovat proti kůrovcům, ale ani zalesňovat,“ uvedla předsedkyně svazu Jiřina Kraliková.

Návrh znamená podle svazu nejistotu i pro místní zemědělce. „Není jasné, jaký způsob hospodaření na zemědělských pozemcích bude přípustný, jelikož plných sedm let nemá šumavský park povinný plán péče, který by transparentně stanovoval nejen způsoby péče, ale hlavně podrobné cíle jednotlivých půdních celků, na nichž farmáři hospodaří,“ uvedl mluvčí. Název trvalá péče není podle něj zárukou, že tam budou moci farmáři sušit seno a pást hospodářské zvířectvo.

Návrh nového členění NPŠ, který se rozkládá na více než 680 km2, počítá s ponecháním 27 procent plochy pouze přírodním procesům. Další zóna přírodě blízká bude zabírat rovněž 27 procent území, na kterých se bude také zasahovat minimálně. Téměř 45 procent plochy bude v režimu zóny soustředěné péče, kde se bude mimo jiné smět těžit dřevo. Poslední zóna s nejmírnějším režimem se nazývá kulturní krajinou a jde především o osídlená místa.

„Návrh zón je předložen bez povinné textové části. Jde tedy o neúplný dokument. Není tak vůbec jasné, co je cílem jednotlivých enkláv v té které zóně,“ uvedla místopředsedkyně svazu a starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Do zóny kulturní krajiny jsou podle ní nesmyslně zařazeny vodní toky, ale nikoli vesnice, osady, hřbitovy, penziony, farmy a silnice II. a III. tříd. „Obcím je tak vyčleněno místo ministrem slibovaných deseti procent výměry národního parku pouhých 642 hektarů, což není ani jedno procento výměry parku,“ dodala. Není podle ní jasné, kde budou vyhlášena území s omezeným vstupem.

Podle Schuberta novela zákona o ochraně přírody navzdory ministerským slibům neotevřela dosud uzavřené části přírody NPŠ. Návrh zón podle něj přírodu uzavírá ještě víc.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto