Mimořádná zeleninová laboratoř budoucnosti brzy vyroste ve Velkých Němčicích na Břeclavsku. Píše o tom deník Mladá fronta DNES s tím, že v obřím skleníku se díky moderním technologiím bude sklízet devět měsíců v roce. Rajčata tu porostou bez slunce i hlíny, dobu opylování určí čmelákům počítač.

Zatím jsou na poli mezi Velkými Němčicemi a Hustopečemi jen bílé kolíky, rychle na nich ale vyrůstá střešní konstrukce. Obří skleník tu už brzy pokryje téměř pětihektarové území. Stavba za bezmála dvě stě milionů korun bude vůbec největší svého druhu u nás. Rostliny rajčat, nejprodávanější zeleniny, tady porostou díky nejmodernějším technologiím. V podmínkách, které se přísnou hygienou dají přirovnat k laboratorním. Hlína není potřeba, zemědělci využijí metodu zvanou hydroponie. Rajčata se při ní sází do speciálních podkladů – buď do rašelinových „nohavic“, nebo do kokosových matrací.

„Jde o nejčistší způsob, jak získat rajče. V půdě mohou zbýt různé prvky a chemické látky, o nichž ani nevíte. Leccos do ní přinese i déšť. Ve skleníku je vše bezpečnější. Rostliny dostávají počítačem řízenou dávku výživy, kterou potřebují, substrát je absolutně čistý,“ popsal Zdeněk Huták, ředitel společnosti Agro Maryša, které stavba patří. Rostliny budou plodit devět měsíců v roce. A není to jediná vychytávka. „Futuristický“ skleník, do něhož firma přijme 50 zaměstnanců, bude vytápěný přes bioplynovou stanici. Teplovod zajistí, aby v prostoru bylo pořád sedmnáct stupňů.

Elektřina z bioplynky částečně nahradí i přírodu. Hlavně v měsících, kdy je doba slunečního svitu kratší. Rostlinám se bude svítit ráno a večer asi do desíti hodin. Bez počítačů se neobejde ani opylování. „Včely tam pustit nemůžeme. Je to stejné, jako když včela vletí do domu a zůstane na okně. Do skleníků je vhodnější čmelák. Jednak není tak agresivní, ale hlavně se umí zorientovat v místnosti,“ vysvětlil Huták. Aby se čmeláci zbytečně neunavili, vypustí je až v té části dne, kdy rajčata rozkvetou. Vše je přitom řízeno přes wi-fi. Pečlivě hlídat se tu bude i hospodaření s vodou. Do speciálních nádrží ji zachytí ze střech skleníků, další přivedou z dva kilometry vzdálené řeky Svratky.

Další, i když o něco menší podobné skleníky nyní na jižní Moravě rostou také v Mutěnicích, Tvrdonicích či Suchohrdlech, kde se ovšem budou pěstovat bylinky. Je to cesta, jak Česko může získat v zásobování zeleninou mnohem větší soběstačnost. Podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana se dnes dováží asi 90 procent rajčat, hlavně ze Španělska a Maroka. „Když se vozí přes půl Evropy, je zřejmé, že se nemohou sklidit zralá,“ podotkl. Dovozová rajčata tak trhají téměř zelená a jejich cesta na pulty obchodů trvá i dva týdny. „Kdežto v moderních sklenících se můžou nechat dozrát a v obchodech jsou druhý den po utržení. Chuť je pak přirozeně zcela jiná,“ dodal Zeman.

Podle něj by se ve sklenících daly pěstovat také okurky, pro jiné druhy zeleniny ale příliš vhodné nejsou. Kvůli použitým technologiím jsou skleníky velmi vysoké a je třeba využít každého metru čtverečního. K tomu jsou rajčata pěstovaná až do několikametrové výšky ideální. Například salát by se tu pro nákladnost provozu zemědělcům nevyplatil.

Vůbec první takový skleník v České republice začal fungovat loni v září v Haňovicích na Olomoucku. A další by měly postupně vyrůstat na různých místech země. „Jejich potenciál je u nás obrovský. Pro vnitřní soběstačnost by v České republice mohlo vzniknout 250 až 300 hektarů podobných skleníků,“ prohlásil ministr zemědělství  Marian Jurečka. Toho už docílili například Slováci, kteří díky několika desítkám hektarů skleníků na jihu země zásobují celou svoji republiku rajčaty z vlastní produkce. A využívají přitom tepla z termálních zdrojů.

Zdroj: http://brno.idnes.cz, ilustrační foto archiv Naše voda (skleníky Haňovice)