29. 3. 2024

30.3.2019 6.45, Rubrika: Čistota vody a rekreace

V Šumavských lesích stoupá podle statistik zásoba dříví

Dlouhodobé statistiky těžeb, změny v rychlosti odumírání horního stromového patra v bezzásahových oblastech a přírůstu dřeva potvrzují, že v šumavských lesích v posledních 23 letech přirostlo více dřevní hmoty, než se vytěžilo a odumřelo. Informoval o tom mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák.

„Trend vychází z výsledků nepřetržitého sledování od roku 1996. Data vypovídají o tom, že každoročně v průměru vytěžíme a současně odumře 7 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Naproti tomu každý rok dorůstá 8 metrů krychlových dřevní hmoty na jednom hektaru lesa. Tedy od roku 1996 se zásoby dřevní hmoty v lesích spravovaných Správou Národního parku Šumava, které se rozkládají na ploše zhruba 48 tisíc hektarů, zvýšil o více než 1,2 mil. metrů krychlových,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Jan Kozel. V porovnání s přírůstem dřeva a jeho těžbou v celé České republice jsou šumavské hodnoty podobné. V České republice v průměru každým rokem přiroste 9 m3 na jeden hektar lesa. Průměrná roční těžba dříví v ČR je 7 m3.

„Přírůst dřevní hmoty je vyšší, než její odumírání, a to i za situace, kdy se na Šumavě odehrávají i tak zásadní události, jako bylo odumírání horního stromového patra v druhé polovině devadesátých let na Modravsku nebo Trojmezenské hornatině, či události spojené s orkánem Kyrill. Tedy masivní velkoplošné polomy, těžby spojené s kácením kůrovcem napadených smrků i velkoplošný rozpad horního stromového patra, nebo bezprostřední následky polomů z roku 2017,“ doplňuje Kozel.

Právě v roce 2018 Správa NP Šumava vytěžila 260 tis. metrů krychlových, většinou polomového dříví. Největší těžby od roku 1996 však eviduje v roce 2007 a po něm v následujících čtyřech letech. „To bylo po Kyrillu, kdy se dohromady vytěžilo více než milion kubíků polomového a kůrovcem napadeného dříví. Další více než milión metrů krychlových odumřelo při kůrovcové gradaci v bezzásahových oblastech,“ konstatuje Dvořák.  „Jak je ale evidentní i ze statistiky, která sleduje zásobu dříví v lese, následky po orkánu Kyrill, ať už to byly polomy, narušení kůrovcem, i asanační těžby, pro les samotný to neznamená žádnou katastrofu. Jak prokázal dlouhodobý monitoring bezzásahových ploch, obnova lesa probíhá samovolně, bez jakéhokoli přispění člověka. Proto pro mě není žádným překvapením, že zásoba dříví v šumavských lesích nepoklesla,“ doplňuje ředitel Správa Národního parku Šumava Pavel Hubený.

V průběhu sledovaných 23 let Správa NP Šumava prováděla hlavně tzv. nahodilé těžby – tedy těžby polomového a kůrovcem napadeného dříví – celkem 82 procent ze všech těžeb. Zbytek připadá na účelové výběry, tedy zásahy spojené s těžbou dřeva v rámci aktivního péče o les.

„Aktivní péče spojená s těžbou dřeva je v Národním parku Šumava v porovnání s vynucenými těžbami ve výrazné menšině. Takto se vytěžilo pouhých 18 % veškerých těžeb za posledních 23 let. Přesto tyto zásahy ve vhodné době přispívají k postupnému zlepšování stavu lesa, mění mikroklima v lesních porostech, dávají prostor přirozené obnově a snižují pravděpodobnost jejich narušení v budoucnu. Současná kůrovcová gradace v ČR však jejich uplatnění téměř vylučuje. I přes to, že stoupající zásoby nejsou z pohledu odolnosti lesa příznivé“ vysvětluje Kozel. Aktivní zásahy svým objemem převyšovaly ty nahodilé hlavně v letech 2013 – 2016, tedy po odeznění kůrovcové kalamity po orkánu Kyrill. V tomto období Správa NP Šumava těžila v průměru 135 tisíc metrů krychlových dříví ročně, tedy výrazně pod hodnotou možné roční těžby.

„Zcela unikátní informace přinášejí poznatky z rozlehlých smrkových lesů ponechaných přírodním procesům. Neinformovaní by mohli tvrdit, že v těchto lesích už lýkožrout nemá co napadnout, statistika je ale neúprosná: v území ponechaném bez těžeb, jehož rozloha je kolem 19 000 ha, tvoří porosty souší jen o něco víc než čtvrtinu. A v tomto území se od roku 2013, i přes kůrovcovou kalamitu v celé ČR téměř nic nemění, počty kůrovcem napadených smrků sice meziročně stoupají asi o 1%, nicméně například v oblasti Srní a Modravy dlouhodobě klesají,“ popisuje současnou situaci Hubený.

„Šumavské lesy opravdu nikdy nebyly, nejsou a troufám si tvrdit, že ani nebudou v ohrožení. Tento trend nezmění ani navrhovaná nová zonace Národního parku Šumava, kde zóna přírodní je navržena v podstatě v současném rozsahu a tvoří 27,7 procent celého území. Jen nám možná nebude vhod ta převaha smrku, ale tak to na Šumavě vždycky bylo a jak to vypadá, tak i několik desetiletí určitě ještě bude,“ uzavírá ředitel Hubený.

NP Šumava, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

30.3.2019 6.45, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

Světový den vody v ČHMÚ Praha KomořanySvětový den vody v ČHMÚ Praha Komořany
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

Po
Út
St
Čt
So
Ne
P
Ú
S
Č
P
S
N
25
26
27
28
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
15
17
18
19
20
21
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Konference Voda Zlín 2019
14/03/2019 - 15/03/2019    
9.00 - 20.00
V kongresovém sále Hotelu Moskva ve Zlíně proběhne ve dnech 14. a 15. března 2019 tradiční konference Voda Zlín 2019. Informuje o tom na svých webových [...]
16 Bře
16/03/2019    
9.00 - 15.00
Společnost Ostravské vodárny a kanalizace zve veřejnost dne 16. března na Den otevřených dveří, který se koná v předstihu před Světovým dnem vody. Veřejnost může navštívit [...]
Světový den vody 2019
22/03/2019    
Celý den
Oslavy Světového dne vody, který každoročně připadá na 22. března, jsou tradičně spojeny s množstvím akcí určených pro veřejnost, při kterých je možné navštívit jinak nepřístupná [...]
Events on 14/03/2019
Konference Voda Zlín 2019
14 Bře 19
Zlín
Events on 16/03/2019
Events on 22/03/2019