Přítomnost smečky divokých vlků na území Národního parku Šumava vede Správu k přehodnocování dlouhodobě zažitých principů péče o jelení zvěř na území, které má ve správě. Informoval o tom dnes mluvčí Správy NP Jan Dvořák.

Nově se tak stanovuje území, kde nebude probíhat lov jelení zvěře a zároveň bude připravena nová koncepce přezimovacích obůrek, do kterých se zvěř stahuje v zimním období. Území, kde pracovníci Správy NP Šumava nebudou od nové lovecké sezóny lovit, bude plochou o velikosti přesahující 7000 hektarů v přímém sousedství Národního parku Bavorský les.

Je to území, které je většinou bezzásahové, lov i doprava ulovené zvěře je tam velmi složitá a mnohde úplně nemožná. A také je to území, kde působí vlčí smečka. Ta regulaci zvěře z části zvládne místo nás,“ vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený a doplňuje: „Naším cílem je vytvořit dostatečně velké území, ve kterém bude mít smečka maximální klid, kde nebude mít loveckého konkurenta a bude tak mít dostatek potravy v pro vlka přirozeném prostředí. Slibujeme si od tohoto opatření i to, že bychom tak mohli minimalizovat útoky této smečky vlků na hospodářská zvířata, což ale pochopitelně úplně vyloučit rozhodně nemůžeme. Zejména, předpokládáme-li, že se početnost vlků bude na Šumavě dále zvyšovat.“

Tímto územím Správa NP Šumava navazuje na území bez lovu v Národním parku Bavorský les, které tam už existuje. I proto jsme při jeho tvorbě velmi úzce spolupracovali s bavorskými kolegy. „Ona ta spolupráce je v této oblasti opravdu velmi intenzivní. Teď nás totiž čeká další krok, kterým je příprava nové koncepce přezimovacích obůrek pro jelení zvěř. Tato zařízení jsou jak na Šumavě, tak i v Bavorském lese a s ohledem na vlčí smečku, která začala lovit na celém území, se musí přístup k zavírání zvěře do obůrek v zimním období změnit,“ doplňuje  Hubený.

Pracovníci územních pracovišť totiž registrují pohyb vlků v okolí obůrek, jejichž rozloha přesahuje i více než deset hektarů. Uvnitř některých zařízení byly nalezeny zbytky mladých jelenů, které vlci ulovili a proto tato místa jednak monitorujeme, sledujeme chování jelení zvěře a navíc takto exponované obůrky postupně otevíráme, takže se jeleni dostanou do volného prostoru o několik týdnů dříve, než je obvyklé. „Příchod vlků a usídlení smečky těchto predátorů, kteří loví spárkatou zvěř, nás vede k myšlenkám přehodnotit péči o zvěř včetně role přezimovacích obůrek. Vše připravujeme s kolegy z Národního parku Bavorský les, s nimiž budeme hledat společné řešení,“ vysvětluje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

„Změnil se ale také přístup k chovatelské přehlídce trofejí, kterou Správa NP Šumava každoročně připravovala. Na území NP se jelení zvěř nechová pro svou trofejovou hodnotu, ale loví se především z důvodu ochrany lesa. Lov samců stejně jako velikost trofejí pro nás tedy není prioritou, a proto státní správa myslivosti nerozhodla o konání chovatelské přehlídky trofejí, která se tak letos neuskuteční.“ doplňuje Kozel.

Lov má na území NP Šumava jednu zásadní funkci – regulaci početnosti jelení zvěře, která do loňského roku neměla přirozeného nepřítele. Kvůli tomu musela Správa každoročně navyšovat lov až na více než 1100 ulovených kusů jelení zvěře za poslední loveckou sezónu. Přezimovací obůrky zase měly zajistit to, že zvěř se s příchodem zimy a sněhu do nich stáhla, kde byla krmena a nezpůsobovala tak škody na lesních porostech.

Naše voda, foto (Čertovo jezero) Naše voda – Nina Havlová