Pokud pole ještě vydají úrodu, je obvykle tak malá, že se ekonomicky nevyplatí. Řešením je zatravnění, zalesnění, ve vhodných regionech je možné je osázet například vínem jako dlouholetou plodinou, která však závisí na možnosti zavlažování.

„Někde jsme přestali dělat jařiny, někde jsme naseli ostropestřec, který sucho snáší poměrně dobře. A někde přestaneme asi úplně, a to v místech, kde jsou výsušné půdy. Je to třeba na katastru Drvalovic. Může jít o jednotky hektarů,“ řekl ředitel Agrospolu Knínice u Boskovic Ladislav Menšík.

Lukáš Jurečka z podniku Pooslaví Nová Ves uvedl, že na jižní Moravě je 40.000 až 60.000 hektarů vysychavých půd. „Na některých pozemcích to skutečně nemá smysl, takže máme takové, kde jsou trvalé travní porosty a byl by tam jen malý výnos. Někde je dokonce takové sucho, že nemá cenu ani sklízet trávu,“ řekl Jurečka.

Na obvykle suchém Znojemsku uvažuje Agrodružstvo Miroslav o tom, že na části polí vysadí révu. „Máme vytipovaných asi osm hektarů. Je dobré, že je nyní povolené vysazovat na nové plochy,“ řekl předseda agrodružstva Radek Janeček.

Proměna využití pozemků může mít ale nepříjemný dopad na zemědělce, kteří platí dlouhodobě stejný nájem. Pokud se nedohodnou na snížení nájmu a výnos z hektaru se sníží, může být nakonec náklad na hektar nižší než finanční výnos.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Chmee2