22. 8. 2019

Suchem v lesích nejvíce trpí smrky, nadějí může být transformace

Lesní ekosystémy je třeba přetvářet tak, aby měly co nejvíce adaptačních schopností na globální změny ekologických podmínek. Informovala o tom Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VULHM).

Plocha jehličnatých dřevin a zejména smrku se podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ČR nadále snižuje. Naproti tomu se setrvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku. Vedle celkového zastoupení jednotlivých druhů dřevin, je z hlediska posuzování druhové biodiverzity našich lesů významným ukazatelem také výskyt porostních směsí v rámci jednotek prostorového rozdělení lesů. Poměr smíšení jednotlivých druhů dřevin v rámci těchto jednotek trvale narůstá ve prospěch smíšených porostů a porostů s převahou listnáčů. Lesníci se tak trvale snaží o dosažení optimální druhové skladby lesů.

S nárůstem odlišností stanovištních podmínek od růstového optima smrku se zvyšuje nebezpečí poškození smrkových monokultur nahodilými těžbami. Výše celkové objemové produkce smrkových monokultur, považovaná v minulosti za jeden z hlavních faktorů při volbě dřevinné skladby, ustupuje do pozadí. Zvýšený důraz je kladen na kvalitu dřeva a ve stále větší míře i na plnění mimoprodukčních funkcí lesa. Od odklonu od monokulturního smrkového hospodaření se tedy očekává lepší plnění požadovaných ekologických, sociálních i ekonomických funkcí.

„Změna hospodaření ve smrkových monokulturách je možná dvojím postupem, a to úpravou dřevinné skladby (přeměnou) nebo změnou prostorové a věkové struktury (převodem hospodářského způsobu nebo jeho formy). Pěstební opatření obou postupů mohou na sebe navazovat nebo se mohou prolínat. Nově používaný termín přestavba (transformace) lesa je souhrnný pojem pro oba uvedené současně probíhající procesy. Nejedná se o návrat k přirozené dřevinné skladbě daného stanoviště, ale o tvorbu smíšených, věkově a prostorově strukturovaných porostů s takovým zastoupením smrku, aby nebyla nevratně ohrožena produktivita stanoviště,“ upřesňují Jiří Souček z VÚLHM, Výzkumné stanice Opočno a Vladimír Tesař z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Oba se transformací monokultur dlouhodobě zabývají a společně také zpracovali Metodiku přestavby smrkových monokultur na stanovištích přirozených smíšených porostů.

Smrk ztrácí růstový potenciál a vitalitu tím více, čím se stanoviště liší od jeho životních nároků. Vysokému riziku jsou smrkové porosty vystaveny na stanovištích s ročních úhrnem srážek pod 600 mm (300 – 350 mm ve vegetačním období). Stres z nedostatečného zásobování vodou zvyšuje riziko napadení biotickými škůdci. Přirozeně mělký kořenový systém není zárukou takového ukotvení v půdě, aby smrk odolal náporům vichřice.

Doporučovaná dřevinná skladba jako optimalizovaný kompromis mezi přirozenou dřevinnou skladbou a skladbou hospodářsky výhodnou předpokládá snížení zastoupení smrku na 36,5 %. Zejména v nižších a středních polohách by smrk měl být nahrazen stanovištně vhodnými dřevinami, které zvyšují stabilitu porostů a příznivě ovlivňují koloběh látek v prostředí (v současné legislativě označované za meliorační a zpevňující). Míra jejich pozitivního působení závisí na stanovištních podmínkách, zastoupení a cenotickém postavení v porostu. Návrhy doporučení postupů pro přestavby tedy počítají s různými typy cílových hospodářství na nejrůznějších stanovištích s rozmanitými podmínkami růstu a druhy půd.

Více na: www.vulhm.cz, ilustrační foto: (směs dřevin v lesích mezi Štěchovickou a Slapskou přehradou), Jan Řezáč

16.8.2017 10.17, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

CHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCECHMELAŘSKÝ DEN, STEKNÍK U ŽATCE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1