Vltavská kaskáda je schopna zvýšit ochranu Prahy a území podél dolního toku Vltavy až na úroveň stoleté vody. Jak ale uvádí dnes představená studie ČVUT, větší ochranu již nedokáže zajistit ani zcela prázdná Orlická nádrž.

U větších než stoletých povodní je totiž vysoce pravděpodobné, že povodeň v Praze (významné překročení neškodného průtoku v měřicí stanici v Praze Chuchli) a na dolním toku Vltavy by způsobily neregulované přítoky Vltavy pod kaskádou, tedy Berounka a Sázava.

Varianta, která by přinesla zvýšení ochrany území pod Vltavskou kaskádou ze současného stavu – stupně ochrany nedosahující ani desetileté vody – až na ochranu před stoletou vodou, počítá se zvětšením retenčního objemu v Orlické nádrži o 372 mil. m3. Tato varianta je ve studii označena jako V6.

V případě, že by se prosté zvětšení retenčního prostoru v Orlické nádrži doplnilo dalším opatřením na zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády, tzv. dřívějším předvypouštěním přehrad o 24 hodin, stačilo by pro dosažení ochrany před stoletou vodu zvětšení retenčního prostoru o 270 mil. m3. Při této variantě (označené jako V5) by hladina v Orlické přehradě trvale klesla o deset metrů.

Varianty zvýšení retenčního prostoru v Orlické nádrži označované jako V5 (s předvypouštěním) a V6 by tedy dokázaly ochránit území pod Vltavskou kaskádou před stoletou vodou. Například by dokázaly zadržet povodeň z roku 2013, která svým rozsahem patří do možné množiny stoletých povodní. Obě tyto varianty však mají významný negativní vliv na ostatní funkce Vltavské kaskády. Povodeň z roku 2002 by naopak nedokázal zadržet ani prázdný Orlík, varianta ve studii označená jako V7.

Studie „Prověření strategického řízení Vltavské kaskády“ ukázala, že pokud z diskuze o jejích výsledcích vzejde zadání propočítat ekonomické dopady realizace jedné z variant (V2 až V6) zvýšení retenčního prostoru v Orlické přehradě (případně v kombinaci se zvětšením retenčního prostoru ve Slapské přehradě), měl by být s touto variantou porovnán ekonomický a společenský dopad i dalších možností, jak zvýšit ochranu území pod Vltavskou kaskádou před povodněmi. K těm patří především zvýšení hranice bezpečného průtoku ve Vltavě pod kaskádou (měřeno v Praze Chuchli) ze současných 1500 m3/s na například 2000 m3/s a výstavba víceúčelové přehrady na neregulované Berounce.

Povodí Vltavy dále ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem zpracuje metodiku, která umožní více využít potenciál preventivního upouštění přehrad při nepříznivých hydrologických předpovědích na snížení dopadu povodní. V praxi by zavedení této metodiky znamenalo, že dispečeři Povodí Vltavy by v případě hrozící povodně mohli začít upouštět vodu z Orlické (a případně Slapské) nádrže dříve a pravděpodobně i ve větším množství, než jak je preventivně upouštěna dnes. Povodí Vltavy si je vědomo, že výraznější preventivní upouštění nádrží by vedlo k častějším a v řadě případů zbytečným protipovodňovým opatřením v Praze a v dalších městech (například vyklízení náplavek a umístění lodí do přístavů).

Hotovou studii Povodí Vltavy předá příslušným ministerstvům a dalším úřadům, především Ministerstvů zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu místního rozvoje a Ministerstvu dopravy, dotčeným krajům, tedy Středočeskému a Jihočeskému a Ústeckému kraji, Praze a starostům dotčených měst a obcí. Povodí Vltavy předpokládá, že studie se stane jedním z hlavních dokumentů, se kterými bude dále pracovat meziresortní komise VODA–SUCHO zřízená ministerstvy zemědělství a životního prostředí a která má připravit adaptační strategii ČR na případné klimatické změny.

Studie je k dispozici na internetových stránkách Povodí Vltavy www.pvl.cz

K dispozici je dále doprovodný materiál zpracovaný Povodím Vltavy, jehož účelem je za prvé objasnit důvody pro vznik studie „Prověření strategického řízení Vltavské kaskády“, její zadání a cíle, a za druhé vysvětlit některé pojmy, postupy a informace, které jsou obsaženy ve studii, jsou pro její pochopení důležité, a které mohou být pro laického čtenáře obtížně srozumitelné.

Poznámka: Díky zvýšení bezpečného průtoku v Praze Chuchli například na 2000 m3/s by Vltavou pod kaskádou při nastupující povodni proteklo více vody z přicházející povodňové vlny, takže retenční prostor v Orlické nádrži by se začal plnit později. To by vedlo k větší schopnosti Vltavské kaskády ovlivnit průběh povodně a snížit velikost její kulminace.  Neškodný průtok je definován jako maximální průtok, který ještě nezpůsobí větší povodňové škody. Zvýšení neškodného průtoku brání vysoká zastavěnost území okolo Vltavy pod kaskádou.

Zdroj: Povodí Vltavy, ilustrační foto archiv Naše voda (Orlík povodeň 2002)

 

24.6.2015 15.24, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Voda a naše peněženka, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Přehrady a vodní díla