Jen přehradní kaskáda Kružberk – Slezská Harta je nyní tak plná, že z ní Severomoravské vodárny a kanalizace (SmVaK) mohou „vyrábět“ po tři roky. Připomíná to Moravskoslezský deník s tím, že podle mluvčího SmVaK Marka Síbrta se kraj nemusí obávat nedostatku pitné vody.

„Se zdroji pro výrobu ani s jejich vydatností nemáme momentálně problémy. A vzhledem k objemům zadržovaných v údolních nádržích je neočekáváme,“ vzkazuje Síbrt. Týká se to i lokálních zdrojů včetně podzemních. SmVaK nicméně podle něj získává až 95 procent pitné vody z povrchu. „V západní části regionu v nádržích Slezská Harta – Kružberk, což je hlavní rezervoár pro naši největší úpravnu v Podhradí u Vítkova, je v současné době zhruba 185 milionů kubíků vody,“ vysvětluje s tím, že také beskydská nádrž Morávka je po tání sněhu a srážkách naplněna „na hladinu zásobního prostoru“. Pod úrovní naplněnosti je jen beskydská přehrada Šance (udržuje ji tak její správce kvůli rekonstrukci probíhající až do příštího roku).

Sucho z předloňského a počátku loňského roku rovněž SmVaK a společnost Povodí Odry přimělo k přípravě „plánu manipulací pro zajištění dodávek vody v období sucha“. Je v něm obsaženo, jak využívat jednotlivé zdroje, úpravny i přivaděčů, pokud se objeví v zásobované oblasti problém. „Vše je spočítáno opět s vědomím, že naše zásoby v kaskádě Slezská Harta – Kružberk čítají vždy několikanásobně více vody, než nádrže v Beskydech,“ upřesňuje Síbrt.

SmVaK si také ve druhé polovině roku 2015 a prvních měsících roku 2016 ověřil unikátní výrobní a distribuční systém Ostravský oblastní vodovod. „Jsme například schopni dodat vodu na východ regionu z jeho západní části, což do značné míry vykompenzuje problémy s vydatností zdrojů v jednotlivých částech kraje,“ dodává mluvčí podniku.

Samotné město Ostrava je v běžném režimu zásobováno asi ze čtyřiceti procent ze zdrojů podzemní vody a zbývajících šedesát připadá na povrchové nádrže. Především pak Kružberk a Šance, jak uvádí Radka Vanková, vedoucí oddělení vztahů s veřejností Ostravských vodáren a kanalizací (OVaK). „Některé podzemní zdroje vykazují sníženou vydatnost, za kterou mohou dlouhodobější srážkové deficity, nicméně obyvatelé města nemusí mít v této souvislosti žádnou obavu,“ popisovala Vanková s upozorněním, že množství jímané vody je řízeno automaticky. To znamená, že úbytky pod zemí jsou vyrovnávány objemy získanými z povrchu.

Zdroj: Moravskoslezský deník, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (Slezská Harta)